Jak pracovat s metodikou
Jak začít
Jste tu poprvé?
Seznamte se s metodikou na 20minutovém webináři Skills Builder v kostce
https://www.scholaempirica.org/metodiky/skills-builder/kurzy-a-seminare/
Chcete s metodikou pracovat?
Podívejte se na termíny školení
https://www.scholaempirica.org/metodiky/skills-builder/kurzy-a-seminare/
3 kroky a 1 pravidlo, jak s metodikou začít
Schopnost naslouchat je uvedena jako první, protože představuje opravdový základ k rozvoji dalších dovedností a je vhodné začít právě s ní. Pořadí dalších dovedností je vhodné následně odvíjet dle potřeb žáků a výukových cílů.
Seznamte se s metodikou na 20minutovém webináři Skills Builder v kostce
https://www.scholaempirica.org/metodiky/skills-builder/kurzy-a-seminare/
Chcete s metodikou pracovat?
Podívejte se na termíny školení
https://www.scholaempirica.org/metodiky/skills-builder/kurzy-a-seminare/
3 kroky a 1 pravidlo, jak s metodikou začít
Schopnost naslouchat je uvedena jako první, protože představuje opravdový základ k rozvoji dalších dovedností a je vhodné začít právě s ní. Pořadí dalších dovedností je vhodné následně odvíjet dle potřeb žáků a výukových cílů.
1. Zmapuj terén
Klíčem k efektivní výuce dovedností je výběr jedné z dovedností a „nasazení laťky“ na správnou úroveň – krok.
Pro nalezení správné úrovně v dané dovednosti si přečtěte popisy kroků 0–10 v záložce Metodika. Následně se zamyslete nad třemi otázkami: 1. Které kroky zvládají žáci bez problémů a v různých kontextech?
2. Který krok je pro ně už náročný?
3. Co především chci své žáky naučit?Na základě svých odpovědí vyberte nejvhodnější krok a zamyslete se nad způsobem, jak konkrétně byste jej mohli zapracovat do výuky. Doporučujeme začít nejvyšší úrovní, kterou dle Vás žáci již zvládají, abyste tuto úroveň ukotvili a potvrdili si její zvládnutí. Možnou cestou je také rychlý postup od kroku 0 a ujištění se, že žáci zvládají nižší úrovně bez problémů.
2. Zacil na krok
Po zjištění, v jaké fázi osvojování dané dovednosti se žáci nachází, žákům vysvětlete, co konkrétně budete v tomto kroku rozvíjet a jakého cíle budete chtít dosáhnout – cíl je uveden vždy na začátku popisu daného kroku v záložce Metodika. Dále v popisu kroku nabízíme také konkrétní návrhy, jak můžete dosažení cíle ve vybraném kroku procvičovat a posilovat.
Ve spolupráci s českými pedagogy pro Vás vytváříme rozsáhlý zásobník aktivit do výuky pro efektivní osvojování konkrétních dovedností a kroků.
3. Sleduj pokrok
Udělejte si čas na reflexi pokroku u žáků, sledujte jestli a jak žáci kroku porozuměli a zda jsou si v něm dostatečně jistí. V záložce Metodika u každého konkrétního kroku naleznete návrhy, jak můžete dosažení cíle u zvoleného kroku hodnotit.
Žáci samotní mohou své úspěchy při dosahování cílů v daném kroku zapisovat do Záznamníků pro žáky, které si pro jednotlivé dovednosti můžete stáhnout v záložce Ke stažení.
Klíčem k efektivní výuce dovedností je výběr jedné z dovedností a „nasazení laťky“ na správnou úroveň – krok.
Pro nalezení správné úrovně v dané dovednosti si přečtěte popisy kroků 0–10 v záložce Metodika. Následně se zamyslete nad třemi otázkami: 1. Které kroky zvládají žáci bez problémů a v různých kontextech?
2. Který krok je pro ně už náročný?
3. Co především chci své žáky naučit?Na základě svých odpovědí vyberte nejvhodnější krok a zamyslete se nad způsobem, jak konkrétně byste jej mohli zapracovat do výuky. Doporučujeme začít nejvyšší úrovní, kterou dle Vás žáci již zvládají, abyste tuto úroveň ukotvili a potvrdili si její zvládnutí. Možnou cestou je také rychlý postup od kroku 0 a ujištění se, že žáci zvládají nižší úrovně bez problémů.
2. Zacil na krok
Po zjištění, v jaké fázi osvojování dané dovednosti se žáci nachází, žákům vysvětlete, co konkrétně budete v tomto kroku rozvíjet a jakého cíle budete chtít dosáhnout – cíl je uveden vždy na začátku popisu daného kroku v záložce Metodika. Dále v popisu kroku nabízíme také konkrétní návrhy, jak můžete dosažení cíle ve vybraném kroku procvičovat a posilovat.
Ve spolupráci s českými pedagogy pro Vás vytváříme rozsáhlý zásobník aktivit do výuky pro efektivní osvojování konkrétních dovedností a kroků.
3. Sleduj pokrok
Udělejte si čas na reflexi pokroku u žáků, sledujte jestli a jak žáci kroku porozuměli a zda jsou si v něm dostatečně jistí. V záložce Metodika u každého konkrétního kroku naleznete návrhy, jak můžete dosažení cíle u zvoleného kroku hodnotit.
Žáci samotní mohou své úspěchy při dosahování cílů v daném kroku zapisovat do Záznamníků pro žáky, které si pro jednotlivé dovednosti můžete stáhnout v záložce Ke stažení.
PRAVIDLO JEDNOTNÉ TERMINOLOGIE
Pro úspěch při rozvoji měkkých dovedností je klíčové používat stále stejné výrazy spojené s jednotlivými kroky, které:
a) by měli používat všichni učitelé, když oceňují, chválí žáky za pokrok při osvojování dovedností,
b) by měly být používány při nastavení cílů aktivit nebo vyučovacích hodin,
c) je vhodné používat, když si žáci stanovují své vlastní cíle pro rozvoj jednotlivých dovedností.
Příklad: Cílevědomost, krok 2: žáci si osvojují pojem náročný, v Cílevědomost, krok 5 si osvojují pojmy zvládnutelný a jednoduchý cíl. V Kreativní myšlení, krok 5 se žáci učí používat pojmy kombinovat, koncept, složka. S těmito termíny vyučující a žáci napříč dovednostmi a kroky dále pracují.
Zásady
Během let jsme se naučili, jak nejlépe budovat základní dovednosti. Dnes víme, že k tomu, aby byla naše snaha skutečně účinná, musí se dovednosti vyučovat soustavně a musí se na ně zaměřit pozornost, stejně jako u jazykové a matematické gramotnosti. Následující zásady platí v jakémkoli prostředí, jsou univerzální.
1. V jednoduchosti je síla
Buďte konzistentní v tom, jak dovednosti pojmenováváte a snažte se sjednotit i se svými kolegy v "názvosloví" dovedností. Podpořte zvědomování dovedností vizuálními materiály. Dávejte žákům najevo, že dovednosti jsou stejně důležité jako znalosti, a oceňujte jak jejich snahu se zlepšovat tak i konkrétní korky.
2. Začněte včas a vytrvejte
Rozvoj měkkých dovedností je během na dlouhou trať. Čím dříve s rozvojem začnete, tím více času na osvojení dovedností děti budou mít. Cílem je, aby všichni žáci ve škole měli možnost se v měkkých dovednostech rozvíjet, protože jsou klíčové nejen pro úspěch ve škole a v životě.
3. Sledujte pokrok
Sledujte, jak se žáci v měkkých dovednostech rozvíjejí, vyhodnocujte společně s nimi jejich pokroky. Věnujte čas reflexi toho, co již žáci zvládají a na jaké další cíle se společně chcete zaměřit. Pomocí formativní zpětné vazby dejte možnost každému rozvíjet právě jeho potenciál.
4. Zaměřte se na konkrétní dovednost a krok
Seznamte se s obsahem dovednosti, kterou se chystáte rozvíjet a nastavte si u ní, správnou startovací úroveň podle toho, kde se nachází většina třídy. Sdílejte s dětmi, kterou dovednost budou rozvíjet, na co přesně se budete zaměřovat a co je vaším dalším společným cílem.
5. Dovednosti pravidelně procvičujte
Snažte se dětem poskytnout pravidelně prostor pro rozvoj měkkých dovedností při různých příležitostech ve škole - v předmětové výuce, na komunitních kruzích, ve školním parlamentu, ve školní družině atd.
6. Propojujte dovednosti se životem mimo školu
Je důležité, aby si žáci uvědomili, že nabyté dovednosti mohou využít ke svému prospěchu v běžném životě a kde všude jim dovednosti mohou být užitečné. Zdůrazňujte dětem využití a význam měkkých dovedností i při mimoškolních akcích nebo akcích se zapojením veřejnosti.
zásady skills builder
1. V jednoduchosti je síla
Buďte konzistentní v tom, jak dovednosti pojmenováváte a snažte se sjednotit i se svými kolegy v "názvosloví" dovedností. Podpořte zvědomování dovedností vizuálními materiály. Dávejte žákům najevo, že dovednosti jsou stejně důležité jako znalosti, a oceňujte jak jejich snahu se zlepšovat tak i konkrétní korky.
2. Začněte včas a vytrvejte
Rozvoj měkkých dovedností je během na dlouhou trať. Čím dříve s rozvojem začnete, tím více času na osvojení dovedností děti budou mít. Cílem je, aby všichni žáci ve škole měli možnost se v měkkých dovednostech rozvíjet, protože jsou klíčové nejen pro úspěch ve škole a v životě.
3. Sledujte pokrok
Sledujte, jak se žáci v měkkých dovednostech rozvíjejí, vyhodnocujte společně s nimi jejich pokroky. Věnujte čas reflexi toho, co již žáci zvládají a na jaké další cíle se společně chcete zaměřit. Pomocí formativní zpětné vazby dejte možnost každému rozvíjet právě jeho potenciál.
4. Zaměřte se na konkrétní dovednost a krok
Seznamte se s obsahem dovednosti, kterou se chystáte rozvíjet a nastavte si u ní, správnou startovací úroveň podle toho, kde se nachází většina třídy. Sdílejte s dětmi, kterou dovednost budou rozvíjet, na co přesně se budete zaměřovat a co je vaším dalším společným cílem.
5. Dovednosti pravidelně procvičujte
Snažte se dětem poskytnout pravidelně prostor pro rozvoj měkkých dovedností při různých příležitostech ve škole - v předmětové výuce, na komunitních kruzích, ve školním parlamentu, ve školní družině atd.
6. Propojujte dovednosti se životem mimo školu
Je důležité, aby si žáci uvědomili, že nabyté dovednosti mohou využít ke svému prospěchu v běžném životě a kde všude jim dovednosti mohou být užitečné. Zdůrazňujte dětem využití a význam měkkých dovedností i při mimoškolních akcích nebo akcích se zapojením veřejnosti.
Typy aktivit
Aktivita do výuky – aktivity nabízí konkrétní možnosti, jak u žáků posilovat a rozvíjet jednotlivé dovednosti a kroky.
Příběh – s pomocí krátkých úryvků z pohádek Karla Čapka představujeme dovednosti na úrovni kroku 0 a 1. Úryvky vystihují podstatu toho, co se mají žáci naučit v určitém kroku a dovednosti.
Příběh – s pomocí krátkých úryvků z pohádek Karla Čapka představujeme dovednosti na úrovni kroku 0 a 1. Úryvky vystihují podstatu toho, co se mají žáci naučit v určitém kroku a dovednosti.
Časté dotazy
Mám pocit, že nemůžu všechno stihnout. Kdy mám zařazovat aktivity rozvíjející dovednosti?
Pokud máte možnost zaměřit se na práci s aktivitami k rozvoji konkrétních dovedností v třídnických hodinách, je to jistě velká výhoda. Nicméně je přínosné cílit na rozvoj dovedností v každodenní výuce při jakémkoli předmětu. Mnohdy pomáhá zpětně si uvědomit, které dovednosti a jak jste je v dané již proběhlé vyučovací hodině rozvíjeli, aniž byste se na dovednosti cíleně zaměřili. To motivuje k následně cílenému zaměření se na rozvoj konkrétních kroků dovedností v příštích hodinách. Aneb při práci s učivem si definovat, kterou dovednost a který její krok rozvíjíte.
Chápou děti, že se vlastně něco učí? Neberou aktivity pro rozvoj dovedností jen jako “zábavné hry”?
Důležitou součástí výuky je hodnocení a sebehodnocení. Stejně tak je to i u rozvoje měkkých dovedností. Dětem je potřeba dát prostor pro reflexi, co se danou aktivitou naučily/mohly naučit, kam se posunuly. Sledujte s dětmi jejich byť sebemenší pokroky, popisným jazykem definujte, co se jim daří a kde mají rezervy. Reflexe je nedílnou součástí výuky a u rozvoje dovedností takřka důležitější než aktivita dovednost rozvíjející. Zvědomování, co jsem se naučila, dětem pomáhá dělat další pokroky a pracovat na sobě.
Při aktivitě k danému kroku dovednosti se ukázalo, že žáci nemají s jistotou zvládnutý krok předchozí. Jak je vhodné postupovat? Máme se vrátit k aktivitám předchozího kroku?
Kroků dané dovednosti lze upevňovat vícero současně, kdy se v konkrétní aktivitě zaměříte na oba po sobě jdoucí kroky dovednosti a reflektujete s žáky jejich zvládnutí. Reflexe je v tomto případě velmi důležitá a je třeba, aby zaznělo, že vyššího kroku dovednosti dosahují žáci snáze po zvládnutí kroku předchozího. Osvojené úrovně lze upevňovat, či posilovat pomocí aktivit v krocích, které již žáci zvládli - lze setrvat u aktivit daného kroku či se k nim kdykoli vracet dle potřeby. Je v pořádku vracet se ke krokům, které je potřeba upevnit či znovu si osvojit.
Mapování ukázalo, že žáci jsou v rozdílných úrovních. Jaký krok mám vybrat?
Záleží na způsobu práce se třídou. Příhodné by bylo, kdyby každý žák mohl upevňovat či rozvíjet krok, který je pro něj nejvyšším zvládnutým krokem v dané dovednosti. Nabízí se také rozdělení žáků na menší skupinky, ve kterých se budou zabývat konkrétním, pro ně nejvyšším krokem. Nicméně taková forma individualizace není vždy možná, a tak pokud pracujte s celým kolektivem, začněte krokem, kterým je v celém kolektivu posledním zvládnutým krokem pro všechny žáky. Alespoň jednou aktivitou jej upevněte a postupujte dále výběrem aktivit k dalšímu kroku dovednosti. Dle zdatnosti žáků budete dalšími kroky postupovat takovým tempem, které bude vyhovovat jim i vám. Určitě žákům, kteří daný krok již zvládají, ničím neuškodí, když si jej při aktivitě upevní. Správnou volbou otázek v reflexi můžete u těchto žáků stimulovat jejich motivaci k dalším krokům. Pokud je to možné, zdatnějším žákům nabízejte občas i aktivity zaměřené na rozvoj vyšších kroků dovednosti.
Můžeme zapojit samotné žáky do volby vhodného kroku k procvičování?
Určitě ano. Zejména pedagogové, kteří pracují se studijními plány, mohou jednotlivé kroky využít společně s žáky při stanovování konkrétních cílů, kterých hodlají žáci v určitém období dosáhnout. Žáci poté mohou sami zhodnotit své úspěchy a pokrok přímo ve studijním plánu. Vyučující tak může při přípravách vycházet z vybraných konkrétních cílů/kroků zvolených žáky a zaměřit aktivity v rámci výuky právě na ně.
Lze rozvíjet vůdčí schopnosti u dětí, které k vůdcovství netíhnou? Jak?
Vůdčí schopnosti lze rozvíjet u každého. Je však důležité postupovat systematicky. Není možné okamžitě po žácích chtít, aby převzali roli vůdce skupiny a nesli zodpovědnost za výkony celé skupiny. To je pro mnoho dětí velmi nekomfortní a stresující. Proto také rozvoj dovednosti vůdčích schopností postupuje od posilování vlastních postojů, vyjadřování vlastních pocitů dospělému (Krok 0), následně členům skupiny (např. jak se mi s vámi pracovalo ve skupině) (Krok 1), přes empatické reagování na pocity a emoce ostatních členů skupiny (Krok 2), ke schopnosti rozdělit členům skupiny práci tak, aby každý měl svůj úkol (Krok 3). Až následně je na roli vedoucího týmu také vyžadovat práci odvedenou členy ve stanoveném čase, vedení skupinové diskuze a řešení neshod. Mnohdy je lepším vůdcem někdo, kdo si tolik z počátku nevěří, a tak do role vůdce dobrovolně nevstupuje. Ti, co jsou otrlí, mohou vést sice s jistotou ale ne vždy dobrým směrem. Postupné kroky rozvoje dovednosti vůdčích schopností umožňují objevit vůdce v každém.
Jak zaznamenávat pokroky se třídou?
Zaznamenávání a zvědomování si pokroku a obecně reflexe jsou při rozvoji dovedností velmi důležité. Pro záznam pokroku celé třídy lze využít plakáty konkrétních dovedností s výčtem jednotlivých kroků. Plakáty lze umístit na magnetickou tabuli a zvládnutou úroveň dovednosti - konkrétní krok - označit magnety.
Jak zaznamenávat individuální pokroky?
K záznamu individuálního pokroku slouží záznamníky pro jednotlivé dovednosti, v nichž si žáci znamenávají vlastní pokrok, které kroky v dovednosti již ovládají a při jakých konkrétních činnostech se jim to podařilo dokázat.
Kolik škol ve Velké Británii používá metodiku Skills Builder?
Dle posledního Impact reportu (2022) využívají metodiku Skills Builderu na více než 80% britských škol.
Kolik škol používá metodiku Skills Builder v České republice?
Metodika je volně dostupná, mohou ji využívat školy i ojedinělí vyučující z celé republiky a jsme si vědomi, že určitě nevíme o všech vyučujících/ školách. Rádi bychom začali šíření metodiky aktivně mapovat. Školám, které využívají naši metodickou podporu - v současnosti 15 škol - poskytujeme i další podpůrné materiály (pozn. stav k 08/2023).
Používají Skills Builder na českých školách spíše vyučující 1. stupně, nebo druhého?
Ze zkušeností v českých školách vyplývá, že metodika Skills Builder je častěji používána na prvním stupni, který se jeví pro začátek práce s metodikou jako nejefektivnější. Na druhém stupni ji využívají nejčastěji vyučující českého či jiného jazyka. Nicméně s metodikou pracují i vyučující v přírodovědných předmětech na druhém stupni.
Je možné pracovat s metodikou Skills Builderu jako ojedinělý vyučující na škole?
Metodika Skills Builder je volně dostupná, tudíž s ní může pracovat kdokoli, koho zaujme - i jednotliví vyučující. Samozřejmě je skvělé, když metodiku používá vícero vyučujících na škole, mohou sdílet dobrou praxi, i pro žáky je terminologie při výuce srozumitelnější a zacílení na rozvoj dovedností je jednoznačnější a efektivnější.
Jak mohu efektivně a srozumitelně učit a vést žáky v rozvoji dovedností?
Doporučujeme společně se žáky “zmapovat terén” ve vybraných dovednostech, stanovit si odpovídající zvládnutou úroveň a následně zakomponovávat konkrétní aktivity pro danou dovednost a daný krok či zařazovat dílčí aktivity kdykoli v průběhu dne/výuky. Více viz Jak začít.
Má smysl rozvíjet měkké dovednosti na základní škole (prvním stupni), když dále (SŠ, VŠ) na rozvoj dovedností není kladen důraz?
Již James J. Heckman popsal vztah mezi věkem, od kdy se cíleně dítěti věnujeme, a návratností v následném životě. Poukazuje, že cílený rozvoj je potřeba započít již u velmi malých dětí. Dítě s dobře rozvinutými socioemočními dovednostmi má v životě mnohem větší šanci uspět, vytěžit lépe zdroje, které mu život nabízí. Pokud měkké dovednosti cíleně rozvíjí i pedagogové na vyšším stupni vzdělávání, je proces rozvoje samozřejmě o to víc efektivní. Nicméně onen základ, který získají na prvním stupni, jim samotným dává možnost samostatně se zlepšovat, pracovat na sobě. Proto má velký význam zaměřit se na rozvoj měkkých dovedností již u mladších žáků.
Je vůbec možné rozvíjet měkké dovednosti u starších žáků, když se jim stále střídají vyučující? Je pro rozvoj dovednosti dostatečné rozvíjet ji cíleně jen v jednom předmětu, tzn. 3x týdně?
Určitě je to možné. Méně často je lépe než vůbec, což ostatně platí pro jakékoliv “cvičení” - fyzické či mentální. Samozřejmě pokud by cíleně rozvíjelo dovednosti vícero vyučujících, neřku-li všichni, byl by to ideální stav. Pokud byste navazovali na cílený rozvoj dovedností na nižším stupni vzdělávání, byly by pokroky žáků o to výraznější. Naše doporučení - zkuste začít, sdílejte s kolegy/němi dobrou praxi a věříme, že se k Vám přidají. Rádi Vás metodicky podpoříme.
Potřebujeme metodickou podporu? Nezvládneme to sami?
Rádi Vám se zaváděním metodiky pomůžeme, nabízíme různé formy školení, jak pro jednotlivce, tak pro celé sborovny. Z naší zkušenosti vyplývá, že když se rozhodne na základě zájmu jednoho či pár učitelů vedení školy metodiku začít používat na celé škole, obrací se na nás jakožto externího odborníka a motivátora do metodiky.
Jak přesvědčit demotivované žáky ke stanovení si osobních cílů?
Předně je důležité rozklíčovat důvody demotivace. Zvědomit žákům, co se jim daří, např. u každé/vybrané dovednosti můžeme postupovat od nižších kroků, kdy mohou žáci sledovat, jak se jim na celé škále kroků daří. To je samozřejmě potřeba jim formou popisné zpětné vazby zvědomovat, nejlépe zavedením jejich vlastních záznamníků pokroku. Formativní hodnocení má velký vliv na sebepojetí žáků a jejich motivaci. Na jejich dosavadních úspěších lze stavět následné cíle - kroky pro rozvoj. Může být nápomocná i kolegiální podpora - pokud žáky učí vícero vyučujících, je velmi vhodné sdílení, jak se žákům daří u různých vyučujících, proč je to např. rozdílné, co kterému učiteli funguje apod.
Je některá z osmi měkkých dovedností Skills Builderu nejdůležitější a měla by být prioritizována?
Doporučujeme s metodikou začít pracovat se schopností naslouchat. Důvod je prostý, naslouchání je základem pro vše ostatní. A také jej mnohdy vyučující již před setkáním se s metodikou Skills Builder intuitivně či cíleně rozvíjí, tudíž s pomocí metodiky jen zefektivní něco, co již dělají. Následně pak vybírají další dovednost. Za náš tým doporučujeme Cílevědomost a Pozitivní nastavení, ale výběr je samozřejmě na Vás. Můžete i pracovat s několika dovednostmi najednou a cíleně je rozvíjet současně, což je samozřejmě cílem.
Nabízí metodika Skills Builder tipy pro práci s trémou při prezentaci?
Ano, jen nehledejte výčet tipů jak pracovat s trémou. V průvodci pro prezentační dovednosti lze vysledovat logickou posloupnost v rozvojových krocích prezentační dovednosti, kdy prezentujeme nejprve před někým, koho dobře známe, následně před menší skupinou, posléze před celým kolektivem třídy atd., čímž trému cíleně odbouráváme. Také doporučené aktivity - telefonické rozhovory, hraní scének z každodenních situací (v obchodě, na poště apod.), kdy nemají žáci takové zábrany v komunikaci, jako když prezentují např. svoji práci; napomáhají k upevňování sebejistoty v mluveném projevu.
Nervozita při prezentaci mne často paralyzuje tak, že neřeknu nic. Jsou v metodice rady, jak ji odbourat?
Především je vhodné si definovat, z čeho naše nervozita pramení - ve většině případů by se dalo říci, že máme obavu, abychom se neztrapnili - řekli vše tak, jak má být, nepřeřekli se a ještě jsme přitom vypadali dobře…a nikomu v obecenstvu jsme tak nedali podnět ke kritice nás samých. Mnohé se dá odbourat cíleným rozvojem kroku 3 u prezentačních dovedností, který spočívá ve schopnosti svoji prezentaci strukturovat. To v sobě zahrnuje dovednost, kdy vybíráte klíčová slova, která uvedete např. na slidech prezentace. Při nácviku prezentace pak ke každému klíčovému slovu (sousloví/výroku) doplníte další informace, pokud možno co nejobsáhleji. V nervozitě to méně důležité při vlastní prezentaci zapadne, ale Vaše struktura projevu Vám pomůže udržet linku celé prezentace. Pokud nemáte slidy, doporučuji si klíčová slova napsat na papírek. Obecná rada zní: zkuste si projít postupně kroky Prezentačních dovedností již od kroku 0 a upevnit si všechny úrovně.
Kam patří a jak se v programu buduje resilience?
Resilience, tedy schopnost řešit nepříznivé situace, odolat, jednat navzdory rizikům, je cíleně rozvíjena nejen postupnými kroky Schopnosti řešit problémy, ale i v dovednostech Cílevědomost a Pozitivní nastavení.
Kdo je autorem aktivit na webovém portálu Skills Builder?
Autorkami a autory aktivit jsou v naprosté většině čeští vyučující - ať již metodici z organizace Schola Empirica, kteří mají praxi v práci s žáky jak na prvním, tak na druhém stupni, tak vyučující, kteří s metodikou Skills Builder pracují ve svých hodinách (vyučující našich pilotních škol, či škol z projektů). Některé aktivity čerpáme ze zahraničních zdrojů a pokud je to potřebné, přizpůsobujeme je českému prostředí.
Kolik aktivit k jednotlivému kroku je třeba udělat, abychom mohli postoupit k dalšímu kroku?
Postoupení k dalšímu kroku dovednosti není podmíněno počtem aktivit, ale úrovní žáků, zda daný krok dovednosti již většina z nich ovládá. Je vhodné intenzivně se soustředit na jednu dovednost a rozvíjet konkrétní krok (v průběhu školního roku) - začít aktivitami - zařadit minimálně dvě aktivity rozvíjející, upevňující - a poté začlenit posilování kroku dovednosti do běžného chodu výuky. Druhá ze začínajících aktivit může sloužit k ukotvení rozvinuté dovednosti aktivitou první. Samozřejmě čím více aktivit k danému kroku použijete, tím důkladněji jej ukotvíte a v běžném chodu výuky budou daný krok žáci ovládat lépe. Také napomáhá v běžné výuce trvale používat shodnou terminologii napříč předměty.
Máte otázku a nenašli jste na ni odpověď?
Rádi Vám ji zodpovíme, Vaše otázka může pomoci i dalším vyučujícím.
Napište nám na sloufova@scholaempirica.org
Pokud máte možnost zaměřit se na práci s aktivitami k rozvoji konkrétních dovedností v třídnických hodinách, je to jistě velká výhoda. Nicméně je přínosné cílit na rozvoj dovedností v každodenní výuce při jakémkoli předmětu. Mnohdy pomáhá zpětně si uvědomit, které dovednosti a jak jste je v dané již proběhlé vyučovací hodině rozvíjeli, aniž byste se na dovednosti cíleně zaměřili. To motivuje k následně cílenému zaměření se na rozvoj konkrétních kroků dovedností v příštích hodinách. Aneb při práci s učivem si definovat, kterou dovednost a který její krok rozvíjíte.
Chápou děti, že se vlastně něco učí? Neberou aktivity pro rozvoj dovedností jen jako “zábavné hry”?
Důležitou součástí výuky je hodnocení a sebehodnocení. Stejně tak je to i u rozvoje měkkých dovedností. Dětem je potřeba dát prostor pro reflexi, co se danou aktivitou naučily/mohly naučit, kam se posunuly. Sledujte s dětmi jejich byť sebemenší pokroky, popisným jazykem definujte, co se jim daří a kde mají rezervy. Reflexe je nedílnou součástí výuky a u rozvoje dovedností takřka důležitější než aktivita dovednost rozvíjející. Zvědomování, co jsem se naučila, dětem pomáhá dělat další pokroky a pracovat na sobě.
Při aktivitě k danému kroku dovednosti se ukázalo, že žáci nemají s jistotou zvládnutý krok předchozí. Jak je vhodné postupovat? Máme se vrátit k aktivitám předchozího kroku?
Kroků dané dovednosti lze upevňovat vícero současně, kdy se v konkrétní aktivitě zaměříte na oba po sobě jdoucí kroky dovednosti a reflektujete s žáky jejich zvládnutí. Reflexe je v tomto případě velmi důležitá a je třeba, aby zaznělo, že vyššího kroku dovednosti dosahují žáci snáze po zvládnutí kroku předchozího. Osvojené úrovně lze upevňovat, či posilovat pomocí aktivit v krocích, které již žáci zvládli - lze setrvat u aktivit daného kroku či se k nim kdykoli vracet dle potřeby. Je v pořádku vracet se ke krokům, které je potřeba upevnit či znovu si osvojit.
Mapování ukázalo, že žáci jsou v rozdílných úrovních. Jaký krok mám vybrat?
Záleží na způsobu práce se třídou. Příhodné by bylo, kdyby každý žák mohl upevňovat či rozvíjet krok, který je pro něj nejvyšším zvládnutým krokem v dané dovednosti. Nabízí se také rozdělení žáků na menší skupinky, ve kterých se budou zabývat konkrétním, pro ně nejvyšším krokem. Nicméně taková forma individualizace není vždy možná, a tak pokud pracujte s celým kolektivem, začněte krokem, kterým je v celém kolektivu posledním zvládnutým krokem pro všechny žáky. Alespoň jednou aktivitou jej upevněte a postupujte dále výběrem aktivit k dalšímu kroku dovednosti. Dle zdatnosti žáků budete dalšími kroky postupovat takovým tempem, které bude vyhovovat jim i vám. Určitě žákům, kteří daný krok již zvládají, ničím neuškodí, když si jej při aktivitě upevní. Správnou volbou otázek v reflexi můžete u těchto žáků stimulovat jejich motivaci k dalším krokům. Pokud je to možné, zdatnějším žákům nabízejte občas i aktivity zaměřené na rozvoj vyšších kroků dovednosti.
Můžeme zapojit samotné žáky do volby vhodného kroku k procvičování?
Určitě ano. Zejména pedagogové, kteří pracují se studijními plány, mohou jednotlivé kroky využít společně s žáky při stanovování konkrétních cílů, kterých hodlají žáci v určitém období dosáhnout. Žáci poté mohou sami zhodnotit své úspěchy a pokrok přímo ve studijním plánu. Vyučující tak může při přípravách vycházet z vybraných konkrétních cílů/kroků zvolených žáky a zaměřit aktivity v rámci výuky právě na ně.
Lze rozvíjet vůdčí schopnosti u dětí, které k vůdcovství netíhnou? Jak?
Vůdčí schopnosti lze rozvíjet u každého. Je však důležité postupovat systematicky. Není možné okamžitě po žácích chtít, aby převzali roli vůdce skupiny a nesli zodpovědnost za výkony celé skupiny. To je pro mnoho dětí velmi nekomfortní a stresující. Proto také rozvoj dovednosti vůdčích schopností postupuje od posilování vlastních postojů, vyjadřování vlastních pocitů dospělému (Krok 0), následně členům skupiny (např. jak se mi s vámi pracovalo ve skupině) (Krok 1), přes empatické reagování na pocity a emoce ostatních členů skupiny (Krok 2), ke schopnosti rozdělit členům skupiny práci tak, aby každý měl svůj úkol (Krok 3). Až následně je na roli vedoucího týmu také vyžadovat práci odvedenou členy ve stanoveném čase, vedení skupinové diskuze a řešení neshod. Mnohdy je lepším vůdcem někdo, kdo si tolik z počátku nevěří, a tak do role vůdce dobrovolně nevstupuje. Ti, co jsou otrlí, mohou vést sice s jistotou ale ne vždy dobrým směrem. Postupné kroky rozvoje dovednosti vůdčích schopností umožňují objevit vůdce v každém.
Jak zaznamenávat pokroky se třídou?
Zaznamenávání a zvědomování si pokroku a obecně reflexe jsou při rozvoji dovedností velmi důležité. Pro záznam pokroku celé třídy lze využít plakáty konkrétních dovedností s výčtem jednotlivých kroků. Plakáty lze umístit na magnetickou tabuli a zvládnutou úroveň dovednosti - konkrétní krok - označit magnety.
Jak zaznamenávat individuální pokroky?
K záznamu individuálního pokroku slouží záznamníky pro jednotlivé dovednosti, v nichž si žáci znamenávají vlastní pokrok, které kroky v dovednosti již ovládají a při jakých konkrétních činnostech se jim to podařilo dokázat.
Kolik škol ve Velké Británii používá metodiku Skills Builder?
Dle posledního Impact reportu (2022) využívají metodiku Skills Builderu na více než 80% britských škol.
Kolik škol používá metodiku Skills Builder v České republice?
Metodika je volně dostupná, mohou ji využívat školy i ojedinělí vyučující z celé republiky a jsme si vědomi, že určitě nevíme o všech vyučujících/ školách. Rádi bychom začali šíření metodiky aktivně mapovat. Školám, které využívají naši metodickou podporu - v současnosti 15 škol - poskytujeme i další podpůrné materiály (pozn. stav k 08/2023).
Používají Skills Builder na českých školách spíše vyučující 1. stupně, nebo druhého?
Ze zkušeností v českých školách vyplývá, že metodika Skills Builder je častěji používána na prvním stupni, který se jeví pro začátek práce s metodikou jako nejefektivnější. Na druhém stupni ji využívají nejčastěji vyučující českého či jiného jazyka. Nicméně s metodikou pracují i vyučující v přírodovědných předmětech na druhém stupni.
Je možné pracovat s metodikou Skills Builderu jako ojedinělý vyučující na škole?
Metodika Skills Builder je volně dostupná, tudíž s ní může pracovat kdokoli, koho zaujme - i jednotliví vyučující. Samozřejmě je skvělé, když metodiku používá vícero vyučujících na škole, mohou sdílet dobrou praxi, i pro žáky je terminologie při výuce srozumitelnější a zacílení na rozvoj dovedností je jednoznačnější a efektivnější.
Jak mohu efektivně a srozumitelně učit a vést žáky v rozvoji dovedností?
Doporučujeme společně se žáky “zmapovat terén” ve vybraných dovednostech, stanovit si odpovídající zvládnutou úroveň a následně zakomponovávat konkrétní aktivity pro danou dovednost a daný krok či zařazovat dílčí aktivity kdykoli v průběhu dne/výuky. Více viz Jak začít.
Má smysl rozvíjet měkké dovednosti na základní škole (prvním stupni), když dále (SŠ, VŠ) na rozvoj dovedností není kladen důraz?
Již James J. Heckman popsal vztah mezi věkem, od kdy se cíleně dítěti věnujeme, a návratností v následném životě. Poukazuje, že cílený rozvoj je potřeba započít již u velmi malých dětí. Dítě s dobře rozvinutými socioemočními dovednostmi má v životě mnohem větší šanci uspět, vytěžit lépe zdroje, které mu život nabízí. Pokud měkké dovednosti cíleně rozvíjí i pedagogové na vyšším stupni vzdělávání, je proces rozvoje samozřejmě o to víc efektivní. Nicméně onen základ, který získají na prvním stupni, jim samotným dává možnost samostatně se zlepšovat, pracovat na sobě. Proto má velký význam zaměřit se na rozvoj měkkých dovedností již u mladších žáků.
Je vůbec možné rozvíjet měkké dovednosti u starších žáků, když se jim stále střídají vyučující? Je pro rozvoj dovednosti dostatečné rozvíjet ji cíleně jen v jednom předmětu, tzn. 3x týdně?
Určitě je to možné. Méně často je lépe než vůbec, což ostatně platí pro jakékoliv “cvičení” - fyzické či mentální. Samozřejmě pokud by cíleně rozvíjelo dovednosti vícero vyučujících, neřku-li všichni, byl by to ideální stav. Pokud byste navazovali na cílený rozvoj dovedností na nižším stupni vzdělávání, byly by pokroky žáků o to výraznější. Naše doporučení - zkuste začít, sdílejte s kolegy/němi dobrou praxi a věříme, že se k Vám přidají. Rádi Vás metodicky podpoříme.
Potřebujeme metodickou podporu? Nezvládneme to sami?
Rádi Vám se zaváděním metodiky pomůžeme, nabízíme různé formy školení, jak pro jednotlivce, tak pro celé sborovny. Z naší zkušenosti vyplývá, že když se rozhodne na základě zájmu jednoho či pár učitelů vedení školy metodiku začít používat na celé škole, obrací se na nás jakožto externího odborníka a motivátora do metodiky.
Jak přesvědčit demotivované žáky ke stanovení si osobních cílů?
Předně je důležité rozklíčovat důvody demotivace. Zvědomit žákům, co se jim daří, např. u každé/vybrané dovednosti můžeme postupovat od nižších kroků, kdy mohou žáci sledovat, jak se jim na celé škále kroků daří. To je samozřejmě potřeba jim formou popisné zpětné vazby zvědomovat, nejlépe zavedením jejich vlastních záznamníků pokroku. Formativní hodnocení má velký vliv na sebepojetí žáků a jejich motivaci. Na jejich dosavadních úspěších lze stavět následné cíle - kroky pro rozvoj. Může být nápomocná i kolegiální podpora - pokud žáky učí vícero vyučujících, je velmi vhodné sdílení, jak se žákům daří u různých vyučujících, proč je to např. rozdílné, co kterému učiteli funguje apod.
Je některá z osmi měkkých dovedností Skills Builderu nejdůležitější a měla by být prioritizována?
Doporučujeme s metodikou začít pracovat se schopností naslouchat. Důvod je prostý, naslouchání je základem pro vše ostatní. A také jej mnohdy vyučující již před setkáním se s metodikou Skills Builder intuitivně či cíleně rozvíjí, tudíž s pomocí metodiky jen zefektivní něco, co již dělají. Následně pak vybírají další dovednost. Za náš tým doporučujeme Cílevědomost a Pozitivní nastavení, ale výběr je samozřejmě na Vás. Můžete i pracovat s několika dovednostmi najednou a cíleně je rozvíjet současně, což je samozřejmě cílem.
Nabízí metodika Skills Builder tipy pro práci s trémou při prezentaci?
Ano, jen nehledejte výčet tipů jak pracovat s trémou. V průvodci pro prezentační dovednosti lze vysledovat logickou posloupnost v rozvojových krocích prezentační dovednosti, kdy prezentujeme nejprve před někým, koho dobře známe, následně před menší skupinou, posléze před celým kolektivem třídy atd., čímž trému cíleně odbouráváme. Také doporučené aktivity - telefonické rozhovory, hraní scének z každodenních situací (v obchodě, na poště apod.), kdy nemají žáci takové zábrany v komunikaci, jako když prezentují např. svoji práci; napomáhají k upevňování sebejistoty v mluveném projevu.
Nervozita při prezentaci mne často paralyzuje tak, že neřeknu nic. Jsou v metodice rady, jak ji odbourat?
Především je vhodné si definovat, z čeho naše nervozita pramení - ve většině případů by se dalo říci, že máme obavu, abychom se neztrapnili - řekli vše tak, jak má být, nepřeřekli se a ještě jsme přitom vypadali dobře…a nikomu v obecenstvu jsme tak nedali podnět ke kritice nás samých. Mnohé se dá odbourat cíleným rozvojem kroku 3 u prezentačních dovedností, který spočívá ve schopnosti svoji prezentaci strukturovat. To v sobě zahrnuje dovednost, kdy vybíráte klíčová slova, která uvedete např. na slidech prezentace. Při nácviku prezentace pak ke každému klíčovému slovu (sousloví/výroku) doplníte další informace, pokud možno co nejobsáhleji. V nervozitě to méně důležité při vlastní prezentaci zapadne, ale Vaše struktura projevu Vám pomůže udržet linku celé prezentace. Pokud nemáte slidy, doporučuji si klíčová slova napsat na papírek. Obecná rada zní: zkuste si projít postupně kroky Prezentačních dovedností již od kroku 0 a upevnit si všechny úrovně.
Kam patří a jak se v programu buduje resilience?
Resilience, tedy schopnost řešit nepříznivé situace, odolat, jednat navzdory rizikům, je cíleně rozvíjena nejen postupnými kroky Schopnosti řešit problémy, ale i v dovednostech Cílevědomost a Pozitivní nastavení.
Kdo je autorem aktivit na webovém portálu Skills Builder?
Autorkami a autory aktivit jsou v naprosté většině čeští vyučující - ať již metodici z organizace Schola Empirica, kteří mají praxi v práci s žáky jak na prvním, tak na druhém stupni, tak vyučující, kteří s metodikou Skills Builder pracují ve svých hodinách (vyučující našich pilotních škol, či škol z projektů). Některé aktivity čerpáme ze zahraničních zdrojů a pokud je to potřebné, přizpůsobujeme je českému prostředí.
Kolik aktivit k jednotlivému kroku je třeba udělat, abychom mohli postoupit k dalšímu kroku?
Postoupení k dalšímu kroku dovednosti není podmíněno počtem aktivit, ale úrovní žáků, zda daný krok dovednosti již většina z nich ovládá. Je vhodné intenzivně se soustředit na jednu dovednost a rozvíjet konkrétní krok (v průběhu školního roku) - začít aktivitami - zařadit minimálně dvě aktivity rozvíjející, upevňující - a poté začlenit posilování kroku dovednosti do běžného chodu výuky. Druhá ze začínajících aktivit může sloužit k ukotvení rozvinuté dovednosti aktivitou první. Samozřejmě čím více aktivit k danému kroku použijete, tím důkladněji jej ukotvíte a v běžném chodu výuky budou daný krok žáci ovládat lépe. Také napomáhá v běžné výuce trvale používat shodnou terminologii napříč předměty.
Máte otázku a nenašli jste na ni odpověď?
Rádi Vám ji zodpovíme, Vaše otázka může pomoci i dalším vyučujícím.
Napište nám na sloufova@scholaempirica.org
Tipy a triky
Jak zaznamenávat pokrok žáků?
Zaznamenávání a zvědomování si pokroku a obecně reflexe jsou při rozvoji dovedností velmi důležité.
Pro záznam pokroku celé třídy lze využít plakáty konkrétních dovedností s výčtem jednotlivých kroků. Plakáty lze umístit na magnetickou tabuli a zvládnutou úroveň dovednosti - konkrétní krok - označit magnety.
K záznamu individuálního pokroku slouží ZÁZNAMNÍKY pro jednotlivé dovednosti, v nichž si žáci znamenávají vlastní pokrok, které kroky v dovednosti již ovládají a při jakých konkrétních činnostech se jim to podařilo dokázat.
1. Vyvěste loga dovedností - kamkoli - do třídy, na chodby, i k tělocvičně
2. Pracujte s žáky s plakáty dovedností s popisy jednotlivých kroků
3. Zkuste najít kolegu/kolegyni, se kterým se navzájem podpoříte a sdílíte svoje zkušenosti
Komunita
Sledujte náš facebook, kde zveřejňujeme novinky a termíny školení.
Bonusy
