Schopnost řešit problémy

Při zvládnutém kroku 14 žáci dokážou rozpoznat, které z jejich úvah při řešení problému jsou pouze domněnky, a uvažují o tom, jaký mají tyto domněnky vliv na jejich přístup. 

V předchozím kroku žáci pochopili základy deduktivní a induktivní logiky a zjistili, jak se dají využít při řešení problémů. 

V tomto kroku se mají naučit přistupovat k problémům kriticky, z různých perspektiv, a uvědomit si, které z jejich úvah jsou pouze domněnky.

• Definovat, co je to „domněnka“, a uvést příklady. 

• Vysvětlit, proč mohou být domněnky při řešení problémů překážkou. 

• Navrhnout, jak se s domněnkami vypořádat. 

V této fázi si už žáci umějí problémy rozložit na části několika různými metodami. V tomto kroku se mají naučit kriticky posoudit, které z jejich úvah jsou pouze domněnky, a uvědomit si, jak jim to, že to vědí, může pomoct najít efektivnější a inovativnější řešení problému. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

• Definujte si, co je to „domněnka“: „Něco, co považujeme za pravdu, ale nemáme pro to důkaz.“ 

• Vysvětlete žákům: „Při řešení problémů si často vytváříme různé domněnky o tom, jaké jsou jejich příčiny nebo jaký dopad bude mít určité řešení. Nepodíváme-li se na své domněnky kriticky, nepodaří se nám možná přijít na efektivní a originální řešení.“ 

• Názorně jim to předveďte na následujícím příkladu. „Představme si tento problém: protože starší lidé nechtějí třídit odpadky, zbytečně moc odpadu končí na skládce. Zásadní je, že se domníváme, že starší lidé odpad třídit nechtějí. Přitom je možné, že např. jen nemají dost informací o tom, co se dá recyklovat. Tím pádem by mnohem vhodnějším řešením, než je např. přesvědčovat nebo pobízet ke změně chování, bylo poskytnout jim více informací.“ 

• Zeptejte se žáků, jestli by u tohoto problému ještě některé další věci mohly být jen domněnkami (např. že nerecyklují jen starší lidé, že odpad, který končí na skládce, je opravdu recyklovatelný atd.).

1. Přečtěte žákům následující sérii tvrzení a zeptejte se jich, jaké domněnky v nich rozpoznají: „Je důležité čistit si zuby, protože si je tím chráníme. Díky tomu nám vydrží zdravé do vyššího věku. Čištěním zubů můžeme také předejít tomu, aby nás bolely. Mít zdravé zuby je důležité proto, abychom mohli jíst rozmanitou stravu a žít zdravým životním stylem. Všichni, kdo mají krásný úsměv, si zuby pravidelně čistí.“ Žáci by měli rozpoznat, že domněnkami jsou např. následující tvrzení: „lidé chtějí jíst rozmanitou stravu; všichni s krásným úsměvem si pravidelně čistí zuby.“ 

2. Rozdělte žáky do dvojic nebo skupinek a vyzvěte je, aby si doprostřed prázdné stránky zapsali následující problém a návrh řešení: „Na hlavní třídě v našem městě nakupuje méně lidí než dříve. Myslíme si, že je to proto, že tam nemají dost příležitostí k setkávání. Aby tam zase začali nakupovat, otevřeme tam víc restaurací a kaváren.“ Vyzvěte žáky, aby na papír připsali, co jsou podle nich jen domněnky a jak mohly tyto domněnky ovlivnit volbu řešení. Mohou také navrhnout řešení alternativní. 

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. Při diskuzích žáky nabádejte, aby uvažovali o tom, která z jejich tvrzení jsou domněnky. 

2. Když při výuce řešíte nějaký problém, diskutujte s žáky o tom, jaké domněnky ve svých tvrzeních uplatnili.

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

• Podle odpovědí žáků z aktivity 2 z procvičování kroku zhodnoťte, zda dokázali rozpoznat domněnky. Můžete jim zadat podobný úkol i k samostatnému řešení. 

• Vyzvěte žáky, aby dokončili následující větu: „Při řešení problémů je důležité uvědomit si, které z našich úvah jsou jen domněnky, protože...“ Pochvalte ty žáky, kteří odpovídají v tom smyslu, že tak můžeme problém nahlédnout z jiné perspektivy, zvážit jiná možná řešení a lépe posoudit jeho možné příčiny.