Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
Při zvládnutém kroku 4 žáci dokážou jednoduchý problém vyřešit více různými způsoby.
V předchozím kroku se naučili zjišťovat si s něčí pomocí informace potřebné k vyřešení jednoduchého problému.
V tomto kroku začnou problémy podrobněji analyzovat: naučí se rozpoznat jejich příčinu. Na základě této informace potom mohou navrhnout více různých řešení problému.
Dílčí cíle kroku
• Uvědomit si, že jeden jednoduchý problém může mít více různých řešení.
• Rozložit si jednoduchý problém na příčiny a důsledky.
• Na základě této analýzy navrhnout několik různých řešení problému.
Výuka kroku
Žáci už možná vědí, že se více způsoby dají řešit matematické problémy. V tomto kroku si mají uvědomit, že to samé platí i o běžných každodenních problémech.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Připomeňte si, co už jste se naučili. Vyzvěte žáky, aby definovali „řešení“: „způsob, jak napravit problém.“
• Vysvětlete žákům, že čím více možností řešení nějakého problému nás napadne, tím je pravděpodobnější, že bude některé fungovat.
• Zadejte žákům nějaký problém, který se dá vyřešit více způsoby, a uveďte jim pár příkladů: „Když je vaším problémem, že si neustále doma zapomínáte potřeby na tělocvik, jedno řešení může být, že si budete psát připomínky. Dalším řešením může být nechávat si věci v tělocvičně.“ Vyzvěte žáky, aby zkusili vymyslet další řešení.
• Vysvětlete žákům: „Když hledáme řešení nějakého problému, může nám pomoct, když si problém nejdřív rozložíme na části.“
• Předveďte to žákům na problému, který napíšete na tabuli: „Vždycky přijdu do školy o pár minut pozdě.“
• Vyzvěte žáky, aby problém rozložili na části: navrhli, jaké mohou být jeho příčiny. Návrhy pište na tabuli. Podpořte diskuzi několika příklady: „Příčinou může být třeba to, že moc pozdě vstávám, nebo že se ráno moc dlouho chystám.“
• Ptejte se dál: „Jak by se tyto různé příčiny daly vyřešit?“ Připište (třeba jinou barvou) k jednotlivým příčinám řešení. Např.: „Pokud je jednou částí problému to, že se ráno moc dlouho chystám, řešením může být nachystat si snídani večer, než jdu spát.“ Vyzvěte žáky, aby navrhli různá další řešení.
Procvičování
1. Rozdělte žáky do dvojic nebo do skupinek a zadejte jim problém, který si mají tentokrát rozložit a zkusit vyřešit sami. Např.: „Můj pes nechce spát ve svém pelechu, ale jen se mnou v posteli.“ Nechejte žákům 3 minuty, aby si zapsali všechny možné příčiny problému. Potom jim dejte propisku jiné barvy a vyzvěte je, aby k příčinám připsali řešení. Nakonec si poslechněte, na co přišli, a každou příčinu s řešením ohodnoťte jedním bodem.
2. Vyzvěte žáky, aby každý samostatně vymyslel nějaký jednoduchý problém a napsal ho na papír. Potom žákům dejte za úkol procházet se po třídě, číst si problémy na papírech a dopisovat k nim možné příčiny a řešení.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Při běžných každodenních aktivitách žáky upozorněte vždy, když narazíte na problém, který má více různých řešení.
2. Když narazíte na problém, který je potřeba rozložit na části, názorně žákům předveďte, jak o něm uvažujete, abyste ho mohli vyřešit.
3. Na viditelné místo vyvěste otázky, které mohou žákům pomoct si problémy
rozložit, např.: „Jaké mohou být různé příčiny tohoto problému?“
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby písemně vypracovali úkoly z aktivit 1 a 2 z procvičování. Daří se jim identifikovat realistické příčiny problémů? Dokážou pak na jejich základě navrhnout více různých řešení?
• Ověřujte schopnost žáků o problémech uvažovat otázkami typu: „Co když se nám nedaří problém identifikovat?“, „Co když řešení, která jste navrhli, problém nevyřeší?“ apod.
