Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
Při zvládnutém kroku 5 žáci dokážou jasně formulovat problém, zhodnotit možná řešení a (s pomocí dospělého) vybrat to, které podle nich bude nejefektivnější.
V předchozím kroku se žáci naučili, že jeden problém se dá často vyřešit různými způsoby, a popsat různá možní řešení konkrétního problému.
V tomto kroku se mají především naučit vybrat z několika možných řešení to nejlepší strukturovanějším způsobem.
Dílčí cíle kroku
• Vědět, co jsou „pro a proti“.
• Umět určit „pro a proti“ různých řešení.
• Na základě „pro a proti“ různých řešen vybrat to nejlepší.
Výuka kroku
Problémem někdy bývá, že namísto aby žáci při výběru z několika možných řešení volili objektivně na základě informací, vyberou si své nejoblíbenější řešení. Proto je pro ně užitečné naučit se posuzovat „pro a proti“ jednotlivých řešení, aby vybírali objektivněji.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Ukažte nebo popište žákům jednoduchý problém: „Chci se při basketbalu umět lépe trefit do koše.“ Vyjmenujte jim různá možná řešení: „víc trénovat, sledovat, jak hrají jiní, zvětšit obruč koše.“ Vyzvěte žáky, aby zvolili řešení, které je podle nich nejlepší, a vysvětlili proč: „Jak byste rozhodli, které řešení je nejlepší? Máte na to nějaký postup?“
• Vysvětlete jim, že nejlepší řešení se dá vybírat i strukturovanějším postupem: posouzením „pro a proti“.
• Definujte si, co jsou „pro a proti“: „‚Pro‘ jsou dobré, pozitivní aspekty nějaké věci a ‚proti‘ jsou naopak její špatné, negativní aspekty.“
• Vysvětlete žákům, že když posoudíme, jaká „pro a proti“ mají různá řešení, pomůže nám to vybrat to nejlepší: „Když posoudíme ‚pro a proti‘ různých řešení, pomůže nám to vybrat z nich to nejlepší. Např. když má některé z možných řešení hodně různých ‚proti‘, asi nebude nejlepší, i kdyby se nám třeba líbilo.“
• Názorně třídě předveďte, jak byste si sepsali seznam „pro a proti“ nějakého řešení problému trefování se do koše při basketbalu. Např.: „Kdybychom si jako řešení zvolili nákup nových tenisek, mohlo by mít třeba tato ‚pro‘: vypadaly by hezky, pohodlně by se v nich běhalo, cítil bych se v nich sebevědoměji, a tato ‚proti‘: stály by hodně peněz, nemusely by mi pomoct lépe střílet na koš.“
• Vyzvěte žáky, aby vám pomohli posoudit „pro a proti“ a podle toho rozhodnout, jestli je řešení dobré. Potom můžete to samé vyzkoušet s dalším řešením a žákům říct, aby jeho „pro a proti“ vymysleli sami.
Procvičování
1. Zadejte žákům problém a jeho řešení: „Problémem je, že na silnici, po které jezdím do práce, je moc silný provoz, takže často přijedu pozdě. Řešením je, že místo toho budu jezdit na kole.“ Rozdělte třídu na dvě skupiny A a B. Žáky ze skupiny A vyzvěte, aby si každý sám za sebe zapsal co nejvíc „pro“ tohoto řešení, žáky ze skupiny B, aby si každý zapsal co nejvíc „proti“. Dejte třídě 3 minuty a poté žáky vyzvěte, aby vám řekli, co si zapsali a proč.
2. Dále žáky vyzvěte, aby identifikovali nějaký problém podle obrázku a navrhli řešení. Např. jim ukažte fotku, na které lidé zůstali někde vězet kvůli sněhovým závějím nebo záplavám. Požádejte žáky, aby si ve dvojicích odpověděli na následující otázky: „Jaký mají lidé na fotce problém? Co by v této situaci potřebovali? Co by mohli dělat?“ Žáci mají za úkol zvolit si jedno řešení problému, společně sepsat jeho různá „pro a proti“ a podle toho ho zhodnotit. Následně se jich na zvolené řešení a jeho „pro a proti“ zeptejte.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Stanovte si problém dne nebo týdne a někam ho vyvěste. Může to být problém hypotetický, může souviset třeba s nějakým tématem probíraným ve výuce apod. Vyzvěte žáky, aby k němu lepili papírky s možnými řešeními, která je napadají. Společně s žáky rozhodněte, jak potom mohou všichni např. pomocí různě barevných lepicích papírků jednotlivá řešení hodnotit.
2. Řekněte třídě, s jakými různými problémy se někteří žáci ten den setkali a jak je řešili. Všichni společně se zamyslete nad tím, jestli byla efektivní.
3. Znovu se vraťte k různým problémům, které žáci už někdy řešili. Vyzvěte je, aby zvážili „pro a proti“ svého tehdejšího řešení a rozhodli se, jestli by podruhé zvolili nějaké jiné.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby písemně definovali klíčové pojmy: řešení, „pro“, „proti“.
• Zopakujte aktivitu 2 z procvičování s novým obrázkem, tentokrát individuálně, písemně.
• Vyzvěte žáky, aby individuálně zhodnotili, jak dobře umí identifikovat „pro a proti“ různých řešení.
