Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
Při zvládnutém kroku 6 žáci dokážou poznat složitý problém (např. nemůžu se rozhodnout, na jakou střední školu se hlásit) a vysvětlit, v čem se liší od problému jednoduchého. Umí vysvětlit, proč může být nutné řešit je jinak.
V předchozím kroku se naučili zhodnotit různá možná řešení jednoduchého problému.
V tomto kroku mají především pochopit, v čem spočívá podstata jednoduchých i složitých problémů, a uvědomit si, že jim toto pochopení může pomoct najít nejvhodnější řešení.
Dílčí cíle kroku
• Definovat, co je to jednoduchý problém. • Definovat, co je to složitý problém.
• Popsat, čím se jednoduchý a složitý problém liší a proč může být nutné řešit je jiným způsobem.
Výuka kroku
Žáci už by měli umět definovat pojmy „problém“, „příčina“ a „řešení“. V tomto kroku se seznámí s dalším pojmem „složitý problém“: „problém, který má více různých vzájemně provázaných příčin a vyžaduje složitější kombinované řešení.“ Řešení takových problémů bude vyžadovat větší úsilí.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Připomeňte si, co už jste se naučili. Vyzvěte žáky, aby definovali „jednoduchý problém“ (viz krok 2): „něco, co nám dělá nějaké potíže a potřebujeme to napravit. Většinou není těžké zjistit příčinu takového problému a najít různá jednoduchá řešení.“
• Vysvětlete žákům, co je to „složitý problém“: „Složitý problém může mít celou řadu příčin. Ty nemusejí být očividné a mohou být navzájem propojené. Abychom problém vyřešili, nestačí vyřešit jednu z nich. Složitý problém se dá řešit různými způsoby a většinou to vyžaduje vyšší úsilí.
• Sdělte jim, že u složitých problémů je často potřeba promyslet a zkombinovat celou řadu různých řešení. Vyřešit je většinou trvá déle a je k tomu potřeba poradit se s více lidmi a zjistit více informací. Zdůrazněte: „Při řešení složitých problémů může být ještě zásadnější poprosit někoho o pomoc, protože druzí mohou mít na věc jiný pohled a mohou přijít na příčiny, které nás samotné nenapadly.“
• Uveďte žákům příklad složitého problému: „Při prodeji koláčů na podporu vybudování nového hřiště ve vašem místním parku se nevydělalo tolik peněz, kolik se očekávalo.“
• Vyzvěte žáky, aby zkusili všichni společně identifikovat různé příčiny dílčích problémů, určit, jak spolu souvisejí, a navrhnout možná řešení. Nápady zaznamenávejte. Např.: „Možná že na akci nepřišlo dost zákazníků. To mohlo být způsobeno například tím, že nebyla dobře propagována, nebo také tím, že prodej pečiva není něco, co by lidi dostatečně zajímalo. Řešením by mohlo být zorganizovat jiný typ akce, a v takovém případě by bylo potřeba nejdřív získat informace o tom, jaké typy akcí by lidi zaujmout mohly.“
Procvičování
1. Zadejte žákům následující dva modelové problémy:
A. „Vchod do budovy blokuje strom.“
B. „Kamarád bývá často unavený a rád by měl víc energie.“
Vyzvěte je, aby je srovnali a určili, který z nich je jednoduchý (A) a který složitý (B). Potom je vyzvěte, aby pro každý z nich vymysleli několik řešení a vysvětlili je, přičemž u problému B by se měli zamyslet nad několika různými příčinami a nad tím, jak mohou být propojené. Při hodnocení se zaměřte na to, podle čeho určili, který z problémů je jednoduchý a který složitý.
2. Vyzvěte žáky, aby se každý sám zamyslel nad příkladem nějakého složitého problému. Připomeňte jim, co složitý problém je: má několik různých příčin, které spolu mohou souviset a být vzájemně propojené, a dá se vyřešit různými způsoby. Vyzvěte žáky, aby se rozdělili do dvojic, navzájem si v nich své příklady problémů řekli a posoudili, jestli druhý správně vymyslel složitý problém. Poté vzájemně navrhnou možná řešení.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Vyzvěte žáky, aby vám řekli příklady různých problémů, se kterými se sami setkali, a poznali, jestli jde o problém jednoduchý nebo složitý.
2. Zadejte žákům úkol napsat návod řešení problémů, ve kterém vysvětlí, co je to jednoduchý a složitý problém, jak se který z nich řeší, a ilustrují to na příkladech.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby písemně definovali jednoduchý a složitý problém a k oběma uvedli příklad.
• Řekněte žákům (nebo jim dejte jako písemné zadání) dva problémy, jeden jednoduchý a druhý složitý. Vyzvěte je, aby každý sám písemně určili, který je který, a vysvětlili proč.
