Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
Při zvládnutém kroku 9 žáci dokážou navrhnout několik různých řešení složitého problému a posoudit „pro a proti“ každého z nich.
V předchozím kroku se naučili určit, jaké informace jim chybí, aby mohli zhodnotit příčiny a důsledky problému, a umějí si je samostatně zjistit. Už také vědí, co jsou „pro a proti“.
V tomto kroku si mají především uvědomit vzájemné souvislosti mezi různými příčinami a důsledky problému a jejich „pro a proti“ a pochopit, že pro různé části problému nemusejí platit stejná „pro a proti“.
Dílčí cíle kroku
• Navrhovat řešení na základě identifikovaných příčin problému.
• Na základě těchto příčin navrhnout řešení několik.
• Zhodnotit tato řešení na základě jejich „pro a proti“.
Výuka kroku
Žáci už by měli umět posoudit „pro a proti“ řešení jednoduchého problému (viz krok 5). V tomto kroku se mají naučit zhodnotit „pro a proti“ několika řešení vycházejících z několika příčin složitého problému.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zopakujte si, co jste se naučili. Vyzvěte žáky, aby definovali, co jsou to „pro“ a „proti“: „‚Pro‘ jsou dobré, pozitivní aspekty řešení, ‚proti‘ jsou naopak jeho špatné, negativní aspekty.“
• Zeptejte se žáků, proč je podle nich při řešení problémů užitečné uvažovat o různých „pro a proti“ jednotlivých řešení.
• Vysvětlete jim: „Při řešení složitých problémů, které mají více různých příčin a možných řešení, nám posouzení ‚pro a proti‘ může pomoct zvolit nejlepší řešení. Nemusí to ale být jednoduché, protože složité problémy se často týkají více lidí, a co je pro jednoho ‚pro‘, může být pro jiného ‚proti‘.“
• Názorně to předveďte na následujícím příkladu: „Představte si, že jste stavební firma, která rekonstruuje starý dům. Problém je, že sousedovi A vadí hluk stavebních prací. Dohodnete se s ním proto, že budete pracovat jen mezi 10. a 15. hodinou. ‚Pro‘ tohoto řešení je, že vyhovuje sousedovi A a nebude si na vás stěžovat. Jenže sousedka B je zdravotní sestra, která má noční směny, takže tento režim nevyhovuje zase jí. Další nevýhodou je, že při tomto režimu máte méně času na to, abyste rekonstrukci dokončili včas.“
• Všichni společně se zamyslete nad dalšími možnými řešeními. Ke každému si zapište seznam „pro a proti“. Vytvářejí tato řešení problémy nové?
• Vysvětlete žákům: „Najít ‚dokonalé‘ řešení složitého problému není snadné, ale rozložit si ho a posoudit ‚pro a proti‘ jednotlivých možných řešení nám pomůže je vzájemně porovnat a ohodnotit.“
• Upřesněte: „Ne všechna ‚pro‘ a ‚proti‘ mají stejnou váhu. Např. pokud ‚pro‘ problému, který jsme si uvedli, bylo, že byl soused A spokojenější, ale zároveň ‚proti‘ daného řešení bylo to, že bychom nestihli rekonstrukci dokončit včas a majitelé domu by se neměli kam nastěhovat, ‚proti‘ v této situaci výrazně převažuje.“
Procvičování
1. Rozdělte žáky do dvojic, jeden bude zapisovat nápady. Zadejte jim následující složitý problém: „Mnohem méně dětí a dospívajících dnes chodí na pravidelné kontroly k zubaři.“ Úkolem je vymyslet do 2 minut co nejvíc možných řešení. Po uplynutí 2 minut se jich zeptejte na počet řešení a vyzvěte je, aby je okomentovali.
2. Rozdělte žáky do skupinek a každé zadejte jiný složitý problém (měly by se týkat nějakého tématu, kterým se zrovna zabýváte, aby o něm žáci měli jisté povědomí). Dejte skupinkám 3 minuty na to, aby zapsaly různé příčiny problému (pomocí „rybího“ diagramu z kroku 8). Potom žáky vyzvěte, aby svůj papír poslali vedlejší skupince. V dalších 3 minutách mají za úkol doplnit k cizímu problému další možná řešení, která je napadnou. Potom pošlou papíry dál ještě jednou a tentokrát mají 5 minut na to, aby určili „pro a proti“ všech řešení a následně zhodnotili, které je podle nich nejlepší.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Určete nějakou tabuli/nástěnku, kam mohou žáci i učitelé zaznamenávat problémy, které je potřeba vyřešit. Všichni žáci/učitelé k nim mohou na poznámkových papírcích přidávat řešení, která je napadnou. Případně můžete zadat, aby k řešením přidávali i „pro a proti“.
2. Když má třída o něčem rozhodnout, vyzvěte žáky, aby všem představili „pro a proti“ řešení, které je podle nich nejlepší.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby sami zhodnotili, jak dobře jim jde určovat „pro a proti“ různých řešení.
• Sledujte, jestli žáci umějí vymyslet více různorodých řešení a aktivně se při tom radí s ostatními.
• Při diskuzích sledujte, jestli žáci umějí rozpoznat souvislosti a zhodnotit „pro a proti“ svých argumentů.
