Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
Při zvládnutém kroku 7 si žáci dokážou dohledat dodatečné informace, které jim pomohou lépe pochopit složitý problém.
V předchozím kroku se naučili složitý problém rozpoznat a vysvětlit, čím se liší od problému jednoduchého a proč může být nutné řešit jej jiným způsobem. Už také uvažovali o různých zdrojích informací, které mohou při řešení problémů využít.
V tomto kroku se mají především naučit sami určit, co si o problému potřebují zjistit, a vysvětlit, jaký průzkum by jim pomohl ho lépe pochopit.
Dílčí cíle kroku
• Určit, co už o problému vědí a co dál ještě potřebují zjistit.
• Definovat, co je „primární průzkum“ a „sekundární průzkum“.
• Udělat si průzkum, na základě kterého budou moct složitý problém lépe pochopit, a vysvětlit, proč jej provedli tímto způsobem.
Výuka kroku
Žáci by už měli vědět, že základem řešení problémů je dobře jim porozumět a vědět, kde hledat podpůrné informace. Problémem může být v této fázi to, že se mohou vždy spoléhat na svůj „oblíbený“ zdroj informací a jiné se jim zkoušet nechce. Když zjistí, jaká je role primárního a sekundárního průzkumu, uvědomí si, jak velké množství různých informací se dá zjistit.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zopakujte si, co už umíte: zeptejte se žáků, co je to složitý problém, a vyzvěte je, aby uvedli příklad (viz krok 6).
• Definujte si, co je to „průzkum“: „zjišťování informací o nějakém tématu, abychom mu lépe porozuměli.“ Vyzvěte žáky, aby uvedli příklady, kdy už si nějaký průzkum dělali.
• Zadejte žákům jako příklad následující složitý problém a vyzvěte je, aby se zamysleli, jaké informace o něm už mají a jaké další by rádi zjistili: „Má k nám přijet na týden skupina zahraničních studentů. V rámci výletu se především chtějí něco dozvědět o historii naší země. Máte za úkol naplánovat jim program na dva dny.“ Pro začátek jim ukažte, jak mohou uvažovat: „Např. víme, že se zajímají o naši historii, takže na to se můžeme zaměřit. Nevíme ale, jaký mají rozpočet, jak daleko chtějí cestovat a jaké zajímavosti najdeme v okolí.“
• Ptejte se dál: „Jaký průzkum byste si udělali, abyste tento problém mohli vyřešit?“ Uveďte jim příklady: „podívat se, jestli se v okolí konají nějaké výstavy“, „zeptat se studentů, co přesně je zajímá“. Návrhy zaznamenávejte
• Definujte si, co je to „primární průzkum“: „zjišťování úplně nových informací.“
• Definujte si, co je to „sekundární průzkum“: „zjišťování už existujících informací.“
• Znovu se vraťte k návrhům žáků: „Co z toho je primární a co sekundární průzkum? Např. zeptat se studentů na to, co je zajímá, bude průzkum primární, protože při tom zjistíme úplně novou informaci, kterou jinde nenajdeme.“
Procvičování
1. Rozdělte žáky do dvojic nebo malých skupinek a dejte jim 2 minuty na to, aby zapsali co nejvíc různých způsobů, jak se dá dělat průzkum. Potom svůj seznam předají jiné dvojici/skupině, která má za úkol určit, co je průzkum primární a co sekundární.
2. Zadejte žákům nějaký složitý problém, např.: „Do městské zoo chodí čím dál tím méně lidí, a když to bude pokračovat, budou ji možná muset zavřít.“ Žáci mají za úkol zjistit, jaké informace mají, jaké potřebují, a pak pomocí myšlenkové mapy rozhodnout, jaký průzkum by si udělali, aby problému lépe porozuměli.
3. Dále se žáků zeptejte, jestli je podle nich při řešení problému z aktivity 2 lepší použít primární nebo sekundární průzkum a proč. Nechejte třídu diskutovat.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Vyzvěte žáky, aby nahlas komentovali, jak při řešení problémů uvažují: „Co potřebujete vědět? Jak to zjistíte?“
2. Umožněte žákům na místě, kde se učíte, přístup k různým zdrojům informací a různým typům průzkumu.
3. Nahlas chvalte žáky, kteří si při řešení problémů aktivně vyhledávají informace z různých zdrojů. „Viky, chválím tě, že ses na to, jaké materiály použít při svém projektu, zeptala Sáry, která už se v tom tématu vyzná.“
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
1. Vyzvěte žáky, aby samostatně napsali definici „průzkumu“, „primárního průzkumu“ a „sekundárního průzkumu“.
2. Zadejte žákům nějaký problém, podobný jako v aktivitě 2 v procvičování, a vyzvěte je, aby písemně odpověděli na následující otázky: „Co už o problému vědí? Co potřebují zjistit? Jaký průzkum by si udělali, aby to zjistili?“
3. Vyzvěte žáky, aby dokončili následující větu: „Při řešení složitých problémů je užitečné udělat si průzkum, protože...“
