Schopnost řešit problémy
V několika prvních krocích se žáci učí popsat nějaký svůj jednoduchý problém a poznat, že potřebují pomoc s jeho řešením. Když už umějí problémy identifikovat, začínají se učit, jaké strategie jim pomohou jednoduché problémy vyřešit.
V dalších krocích si osvojují schopnost rozpoznat složitější problémy, rozdělit si je na menší části a poté navrhnout různá možná řešení.
Od kroku 11 se žáci zaměřují na komplexnější procesy, které umožňují řešit složité problémy. Nakonec si osvojí také dovednost různé způsoby řešení problémů hodnotit.
zhodnotit své návrhy řešení složitých problémů, a když je to potřeba, zvolit jiný přístup.
V předchozích krocích se naučili k řešení problémů využívat několik různých nástrojů a rozpoznat, které z jejich úvah jsou jen domněnky.
V tomto kroku se mají především soustředit na výsledek procesu řešení problému: co mělo úspěch, co ne a co dělat dál.
Dílčí cíle kroku
• Znát kontrolní otázky, na jejichž základě mohou zhodnotit, jak bylo řešení problému úspěšné.
• Znát další způsoby, jak úspěšnost řešení posoudit.
• Vědět, co udělat jinak, aby bylo řešení, které zvolili, úspěšnější.
Výuka kroku
V předchozích krocích se už žáci setkali s hodnocením různých návrhů řešení problémů (krok 10) a dozvěděli se, že je důležité ověřovat navržené hypotézy (krok 12). Když už nějaké řešení zvolí a zdá se, že funguje a problém je vyřešený, může je to svádět k tomu, považovat toto řešení za optimální. Proto je potřeba, aby se naučili zvážit ještě další faktory úspěšnosti.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zopakujte si, co už víte. Zeptejte se žáků, co to znamená něco „zhodnotit“.
• Ptejte se dál: „Jak můžeme ověřit, jestli bylo naše řešení problému úspěšné?“
• Pro ilustraci jim uveďte následující příklad: „Tým inženýrů měl za úkol zkonstruovat silniční most přes údolí v oblasti, kde často silně fouká. Most se jim postavit povedlo, ale stál dvakrát více peněz, než jaký byl původní rozpočet, a nesmí po něm jezdit těžká vozidla. Bylo jejich řešení úspěšné? Proč? Proč ne?“
• Uveďte žákům následující kontrolní otázky, pomocí nichž mohou úspěšnost řešení problémů posoudit:
a) Povedlo se vyřešit základní problém?
b) Přemýšleli jste o tom, jestli jste řešení nezaložili na nějakých svých domněnkách?
c) Vyřešili jste problém v zadaném časovém limitu (a případně nepřesáhlo řešení plánovaný rozpočet)?
d) Ovlivnilo nějak vaše řešení více různých lidí? Jsou s ním spokojení?
• Připomeňte si, co už znáte. Vyzvěte žáky, aby vám uvedli příklady toho, jak můžeme jednoznačně změřit úspěšnost nějakého řešení problému. Např.: „Problémem bylo, že málo lidí třídí odpad. Třídí ho teď více lidí? Jak to můžeme ověřit? Zvýšila se hmotnost roztříděného odpadu?“
• Zeptejte se žáků: „Co můžete dělat, když změříte výsledky a zjistíte, že vaše řešení nebylo úspěšné?“ Připomeňte jim, jaké různé nástroje k řešení problémů už znají a mohli by je využít: mohou se např. zamyslet nad tím, jestli své řešení nezaložili na nějakých domněnkách, nebo vyzkoušet použít deduktivní logiku, pokud řešení založili na logice induktivní.
Procvičování
• Vyzvěte žáky, aby se samostatně nebo ve dvojicích zamysleli nad tím, jak by ověřili úspěšnost následujícího řešení problému: „Protože v našem městě jezdilo příliš mnoho lidí do práce autem, což vedlo k častým dopravním zácpám a znečištěnému ovzduší, vedení města lidem nabídlo slevové vouchery na nákup nebo pronájem kol a cyklistického vybavení.“ Vyzvěte žáky, aby vymysleli alespoň 3–5 způsobů, jak by úspěšnost ověřili, a prodiskutujte je s nimi. Odpovídat mohou třeba takto: měření úrovně znečištění vzduchu, měření počtu aut na silnicích ve špičce. Nefungovalo by naopak počítat, kolik lidí nakupuje kola –tento způsob ověření by se zakládal na domněnce, že všichni kolo používají k dojíždění do práce.
• Vycházejte z předchozího úkolu: „Jste členem týmu, který má na starosti řízení dopravy. Provedli jste měření a vypadá to, že vaše řešení situaci nezlepšilo. Co byste mohli udělat jinak? Jaké další nástroje byste při řešení tohoto problému
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Na viditelné místo vyvěste kontrolní otázky z výuky kroku a připomínejte žákům, aby je při řešení problémů měli na mysli.
2. Uvádějte příklady z vlastní zkušenosti, kdy se vám nějaký problém nepovedlo vyřešit napoprvé a bylo potřeba k němu přistoupit jinak.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby napsali 3 kontrolní otázky, pomocí nichž si mohou ověřit úspěšnost řešení problému.
• Vyzvěte žáky, aby úkoly z aktivit 1 a 2 z procvičování vypracovali písemně.
