Kreativní myšlení
V několika prvních krocích se žáci učí, jak funguje představivost a jak s její pomocí něco vyjádřit. Následně pracují na tom, aby dokázali čím dál tím sebejistěji zapojovat představivost při vymýšlení kreativních nápadů, zatím s pomocí učitele nebo na základě už existujících myšlenek.
Od kroku 6 zjišťují, k čemu se jim kreativní myšlení může hodit v různých oblastech života.
V další fázi se učí samostatně i ve skupině podporovat kreativitu pomocí různých strategií. Nakonec si osvojují schopnost různé strategie pro podporu kreativního myšlení hodnotit a posoudit, které nejlépe fungují pro ně samotné.
Při zvládnutém kroku 10 žáci dokážou popsat, jaký má na kreativitu vliv podívat se na problém, který řeší, z různých perspektiv.
V předchozím kroku přišli na to, jak může kreativitu a vznik nových myšlenek podpořit nějaký nahodilý podnět.
V tomto kroku zjistí, že kreativitu může podpořit také podívat se na problém z jiného úhlu pohledu.
Dílčí cíle kroku
• Definovat, co je to „perspektiva“.
• Vyjmenovat faktory, které mohou perspektivu změnit.
• Podívat se na problém z jiné perspektivy.
Výuka kroku
V tomto kroku se žáci mají především naučit, co je to odlišná perspektiva, proč a jak se různé pohledy na problém liší a s pomocí jakých metod novou perspektivu získat.
Důležité je také, aby pochopili, proč je odlišná perspektiva efektivním nástrojem podporujícím kreativitu, aby se jej naučili při kreativním myšlení správně používat.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Definujte si, co je to „perspektiva“: „názor nebo pohled na věc.“
• Vysvětlete žákům, proč se dá na problém dívat z různých perspektiv: „Každý může mít na určitou věc jiný pohled podle toho, jaký má k této věci vztah. Na perspektivu mají vliv např. následující faktory: povolání, věk, kulturní původ, pohlaví a mnoho dalších.“
• Uveďte žákům příklady otázek, které si mohou položit, aby získali novou perspektivu. Např.: „Udělalo by to X radost, nebo by ho to rozesmutnilo?“, „Jak bych reagoval, kdybych byl X?“, „Jak by to X shrnul 3 slovy?“, „Pro koho je tento nápad výhodný a pro koho nevýhodný?“
• Vysvětlete, jak může být odlišná perspektiva nápomocná: „Zvážení jiného pohledu na věc nás může přivést na myšlenky, které by nás jinak nenapadly. Může jít o perspektivu nějaké skutečné osoby, ale také někoho hypotetického. Kdybychom např. chtěli vymyslet nové logo nějaké organizace, můžeme uvažovat o tom, jak ho budou vnímat současní zákazníci a zaměstnanci organizace, ale také hypoteticky o tom, jak by ho vnímali budoucí zaměstnanci nebo zakladatel organizace.“
Procvičování
1. Rozdělte žáky do skupinek po 3–5 a zadejte jim zaprvé nějaký kreativní úkol, zadruhé několik různých cizích názorů, které mají při vymýšlení nápadů brát v úvahu. Např.: „plánování dovolené na základě hodnocení různých destinací jinými lidmi“ nebo „návrh scénáře nového filmu na základě zvážení filmových recenzí“. Díky této aktivitě můžete žákům ukázat, jak mohou různé pohledy na věc podpořit vznik nových nápadů. Např.: „Kdyby někdo dal určitému dovolenkovému resortu nízké hodnocení, protože nebyl bezbariérový, napadne vás posuzovat z této perspektivy i ostatní resorty.“
2. Všichni společně zvolte nějaký problém, na který by mohli mít různí lidé mnoho různých pohledů. Např.: „Jak by se dalo lidem zabránit v tom, aby používali plastové obaly?“ Vyberte jednoho žáka, který bude sedět „v horkém křesle“, a určete mu nějakou roli (např. internetový prodejce, ekologický aktivista), případně žáka vyzvěte, aby si nějakou roli vhodnou pro dané téma vymyslel sám. Potom mu dejte 2–3 minuty na to, aby si na zadanou otázku připravil podle své role odpověď. Postupně do „horkého křesla“ posaďte aspoň další 2 žáky s odlišnými rolemi. Nakonec vyzvěte všechny žáky, aby na zadanou otázku samostatně odpověděli písemně. Vyzvěte je k zamyšlení: „Kolik různých řešení vás napadlo? Které z odlišných perspektiv, co jsme slyšeli, vás k nim inspirovaly?“
Posilování dovednosti
1. Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnost využít v praxi.
2. Vyzývejte žáky, aby se zamysleli, jaký názor by na jejich nápady mohli mít jiní lidé: „Co byste si o tomto nápadu mysleli, kdybyste byli rodiče?“, „Co by si o tom myslel rodič mladšího dítěte?“, „Udělalo by tohle X radost, nebo by ji to spíš rozesmutnilo?“, „Kdybych byl X, jak bych na to reagoval?“, „Jak by to X shrnul 3 slovy?“
3. Když mají žáci za úkol vyjádřit svůj názor na nějaký text, nápad nebo koncept, vyzývejte je, aby to zkusili udělat z jiné perspektivy.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby si navzájem ve dvojicích nebo skupinkách sdělili své názory na nějakou otázku. Žák A má potom za úkol shrnout názor žáka B. Zeptejte se žáka B, jak dobře se žákovi A povedlo jeho názor pochopit.
Cvičení zopakujte s perspektivami fiktivních postav.
