Kreativní myšlení
V několika prvních krocích se žáci učí, jak funguje představivost a jak s její pomocí něco vyjádřit. Následně pracují na tom, aby dokázali čím dál tím sebejistěji zapojovat představivost při vymýšlení kreativních nápadů, zatím s pomocí učitele nebo na základě už existujících myšlenek.
Od kroku 6 zjišťují, k čemu se jim kreativní myšlení může hodit v různých oblastech života.
V další fázi se učí samostatně i ve skupině podporovat kreativitu pomocí různých strategií. Nakonec si osvojují schopnost různé strategie pro podporu kreativního myšlení hodnotit a posoudit, které nejlépe fungují pro ně samotné.
Při zvládnutém kroku 11 žáci dokážou vysvětlit, jak překonat „syndrom skupinového myšlení“, který vede k tomu, že z nevědomé snahy o shodu s ostatními skupina uvažuje příliš uniformně.
V předchozím kroku se žáci dozvěděli, jak kreativitu podporuje zvážení různých pohledů na věc.
V tomto kroku se seznámí s tím, jaké problémy mohou nastat při kreativní spolupráci ve skupině, a naučí se je překonat.
Dílčí cíle kroku
• Vysvětlit, co je „syndrom skupinového myšlení“, a umět ho rozpoznat.
• Minimalizovat dopad „syndromu skupinového myšlení“ pomocí nástrojů pro podporu kreativity, které už ovládají.
• Umět popsat další strategie, které umožňují „syndrom skupinového myšlení“ překonat.
Výuka kroku
V tomto kroku je potřeba žákům vysvětlit, co je to „syndrom skupinového myšlení“, jak ho poznají a jak minimalizovat jeho dopady pomocí nástrojů pro podporu kreativity.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Definujte si, co je to „syndrom skupinového myšlení“: „tendence dospět při spolupráci ve skupině ke shodě.“
• Popište, jak se dá poznat: „Syndrom skupinového myšlení při spolupráci ve skupině poznáme podle toho, že nápadům/rozhodnutím, které někdo navrhne, nikdo jiný neoponuje, že nápady nejsou originální a inovativní, členové skupiny jsou nesmělí, bojí se projevit odlišný názor nebo je jiný člen/členové nutí, aby se mu/jim podřídili.“
• Vysvětlete žákům, jak jim mohou nástroje pro podporu kreativity, které už znají, pomoct se syndromu skupinového myšlení vyhnout: „Předejít konformitě můžete třeba pomocí myšlenkové mapy, která vám pomůže představit si další podskupiny nápadů, ztracenou inspiraci ve vás mohou probudit slovní asociace, k novým nápadům vás může inspirovat pohled na věc z jiné perspektivy, k novým emocím a myšlenkám vás může dovést nahodilý podnět.“
• Naučte žáky nové strategie, které jim pomohou syndrom skupinového myšlení překonat:
a) Určete některého ze žáků, který bude „ďáblovým advokátem“ – bude ostatním ve skupině schválně oponovat.
b) Zeptejte se na názor někoho mimo skupinu.
c) Při skupinových úkolech nechejte žákům nejprve čas na to, aby se zamysleli každý sám za sebe, až potom budou diskutovat ve skupině.
d) Nejdřív dejte žákům několik minut na to, aby každý člen skupiny jenom zapisoval nebo doplňoval co nejvíc nápadů, aniž by se o nich diskutovalo nebo je někdo hodnotil. Až potom o nich skupina může hlasovat.
e) Členové skupiny mohou nápady k diskuzi ostatním sdělit písemně nebo anonymně.
f) To může pomoct těm, kdo se stydí nebo nechtějí ostatním oponovat.
• Zeptejte se žáků, jestli je napadají ještě nějaké další způsoby, jak proti syndromu skupinového myšlení bojovat.
Procvičování
1. Zadejte celé třídě následující 2 situace: „Skupině A trvalo dlouho, než dospěla ke společnému rozhodnutí, ne každý z členů přispěl nějakým nápadem, většině nápadů někdo další ze skupiny oponoval, a nakonec o finálním nápadu rozhodl vedoucí skupiny, který si zajistil, že s ním všichni budou souhlasit. Skupina B dospěla ke společnému rozhodnutí rychle, všichni členové přispěli nějakým nápadem, všechny nápady byly dost podobné a všichni se shodli, že všechny jsou dobré.“ Diskutujte s celou třídou: „Ve které ze situací se podle vás projevil syndrom skupinového myšlení? Co byste poradili každé ze skupin, aby mohla být co nejkreativnější?“
2. Rozdělte žáky do skupin po 4–5. Zadejte jim nějaký úkol, v jehož rámci musejí za nějakým účelem vymýšlet nápady (např. navrhování časopisu). Rozdejte všem žákům kartičky, které určí, jak se mají chovat (např. „souhlasit s většinou nápadů“, „dělat ďáblova advokáta – po každém chtít, aby svůj nápad zdůvodnil“, „okamžitě zavrhovat nápady, které se moc liší od prvního nápadu“, „pobízet skupinu, aby uvažovala o něčem, co s úkolem nesouvisí“). Zatím svou úlohu nebudou odhalovat ostatním. V některých skupinách by měl každý hrát jinou úlohu, v dalších budou mít všichni úlohy podobné. Nechejte žáky plnit úkol. Následně společně diskutujte o tom, jak na jejich uvažování působil syndrom skupinového myšlení a jaký měl dopad na navrhování různých řešení. Žáci mohou ostatním ukázat svoji kartičku a diskutovat o tom, jaký dopad měla na skupinku jejich úloha.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Práci ve skupinách rozvrhněte tak, aby žáci mohli občas přejít z jedné skupiny do jiné a vnést do skupinové dynamiky nový pohled na věc.
2. Při skupinových úkolech si hrajte na ďáblova advokáta a chtějte po skupinách, aby obhajovaly své nápady a rozhodnutí.
3. Při skupinových úkolech nechejte žáky přispívat nápady anonymně. Nápady mohou psát třeba na poznámkové papírky nebo do online dokumentu.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby samostatně napsali příklady strategií, které pomáhají zvýšit kreativitu, a tipy, jak se vyhnout syndromu skupinového myšlení.
• Nějakou skupinovou aktivitu si nahrávejte na diktafon. Následně nechejte žáky posoudit, kdy skupina používala strategie proti syndromu skupinového myšlení.
