Kreativní myšlení
V několika prvních krocích se žáci učí, jak funguje představivost a jak s její pomocí něco vyjádřit. Následně pracují na tom, aby dokázali čím dál tím sebejistěji zapojovat představivost při vymýšlení kreativních nápadů, zatím s pomocí učitele nebo na základě už existujících myšlenek.
Od kroku 6 zjišťují, k čemu se jim kreativní myšlení může hodit v různých oblastech života.
V další fázi se učí samostatně i ve skupině podporovat kreativitu pomocí různých strategií. Nakonec si osvojují schopnost různé strategie pro podporu kreativního myšlení hodnotit a posoudit, které nejlépe fungují pro ně samotné.
Při zvládnutém kroku 14 žáci dokážou posoudit specifika konkrétní situace, zvolit několik nástrojů podporujících kreativitu, které se pro tuto situaci hodí, a svou volbu zdůvodnit.
V předchozím kroku se naučili zhodnotit, který nástroj podporující kreativitu funguje nejefektivněji při jejich způsobu práce.
V tomto kroku se dozvědí, že kromě posouzení toho, jaký nástroj nejlépe odpovídá jejich pracovnímu stylu, je potřeba určit také to, jaký se hodí pro danou situaci.
Dílčí cíle kroku
• Posoudit specifické požadavky dané situace.
• Definovat v tomto kontextu pojem „vhodný“.
• Posoudit, co je potřeba ke zvolení vhodných nástrojů podporujících kreativitu pro danou situaci.
Výuka kroku
Nejprve je potřeba žákům vysvětlit, co v tomto kontextu znamenají pojmy „vhodný“ a „situace“, následně jim ukázat, jak posoudit specifické požadavky konkrétní situace.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zopakujte si, jaké nástroje podporující kreativitu už z předchozích kroků znáte: kombinování různých nápadů, slovní asociace, myšlenková mapa, nahodilé podněty, jiné perspektivy, překonání syndromu skupinového myšlení otázkami „ďáblova advokáta“. Pokud si žáci něco nepamatují, daný krok si znovu projděte.
• Definujte si, co znamená „vhodný“: „vyhovující daným okolnostem.“
• Vysvětlete, co pojem „vhodný“ znamená v tomto kontextu: „Jako vhodný můžeme označit takový nástroj podporující kreativitu, který splňuje specifické požadavky dané situace: bere v úvahu časové a finanční možnosti, zamýšlený výsledek a typ požadovaných nápadů.“
• Definujte si pojem „situace“: „nějaký scénář, nějaké okolnosti nebo zadané instrukce nějakého úkolu“, a uveďte příklady: „Právník si zjišťuje informace o nějakém případu; spisovatel vymýšlí postavy románu.“
• Uveďte žákům následující otázky, které jim pomohou určit, co si daná situace žádá: „Je v této situaci potřeba vymyslet hodně odlišných nápadů, nebo spíše navzájem spolu souvisejících nápadů?“, „Kolik mám na její řešení času?“, „Z jakých zdrojů můžu čerpat?“, „Budu spolupracovat s dalšími lidmi?“, „Bude se situace nějak měnit?“ a „Bude později potřeba původní nápady nějak upravit nebo o mém řešení úkolu podat nějakou zprávu?“
• Vysvětlete, že někdy si situace žádá využití takových nástrojů podporujících kreativitu, které obyčejně nepreferujete, ale pro tuto konkrétní situaci jsou vhodnější. Např.: „Když máte za úkol společně ve skupině vymyslet nějaké logo a máte na to jen pár minut, zabralo by vám příliš mnoho času, kdyby si nejdřív každý samostatně udělal myšlenkovou mapu, takže by takový postup nebyl nejvhodnější.“
Procvičování
1. Zadejte žákům několik různých situací, které vyžadují kreativní řešení: „chirurg při operaci narazí na nečekaný problém“, „student při zkoušce zjistí, že špatně pochopil zadání eseje, až když ho má napsaný“, „prodavač komunikuje s rozzlobeným zákazníkem“ a „režisér se rozhoduje, jak ztvárnit nový scénář“. Vyzvěte je, aby ve dvojicích diskutovali o tom, v čem se liší specifické požadavky jednotlivých situací: jaký typ a kolik nápadů je potřeba, kolik je na řešení situace času, jestli ji řeší jeden člověk nebo více lidí společně, jaké může mít její řešení důsledky. Následně se zeptejte, na co žáci přišli.
2. Navažte na předchozí aktivitu: zeptejte se žáků, jaké různé nástroje podporující kreativitu by mohli lidé v daných situacích použít a proč.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Pobízejte žáky, aby používali konkrétní nástroje podporující kreativitu vědomě. Když si při nějakém úkolu mohou nástroj sami vybrat, hned ze začátku se jich zeptejte, proč si konkrétní nástroj zvolili.
2. Při zadávání nových úkolů žáky vždy vyzvěte, aby si nejdřív stanovili, co je a co není pro danou situaci vhodné. Dejte jim za úkol během řešení uvažovat o tom, jestli zvolili vhodný postup.
3. Při zadávání úkolů, které mají žáci řešit nějakým konkrétním způsobem (např. samostatně), je vyzývejte, aby uvažovali o tom, co by dělali jinak, kdyby jim byl zadán jiný způsob práce (např. ve dvojicích, skupinkách).
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby samostatně písemně vypracovali aktivity 1 a 2 z procvičování kroku. Zkontrolujte, jestli znají více různých strategií a dokážou vysvětlit, proč jsou v konkrétní situaci vhodné.
• Vyzvěte žáky, aby vám během nějakého úkolu, který vyžaduje kreativní myšlení, průběžně popisovali, jak jej řeší a jaké používají strategie.
