Kreativní myšlení
V několika prvních krocích se žáci učí, jak funguje představivost a jak s její pomocí něco vyjádřit. Následně pracují na tom, aby dokázali čím dál tím sebejistěji zapojovat představivost při vymýšlení kreativních nápadů, zatím s pomocí učitele nebo na základě už existujících myšlenek.
Od kroku 6 zjišťují, k čemu se jim kreativní myšlení může hodit v různých oblastech života.
V další fázi se učí samostatně i ve skupině podporovat kreativitu pomocí různých strategií. Nakonec si osvojují schopnost různé strategie pro podporu kreativního myšlení hodnotit a posoudit, které nejlépe fungují pro ně samotné.
Při zvládnutém kroku 12 žáci rozumějí tomu, jak fungují různé nástroje podporující kreativitu, a dokážou reflektovat, jakým způsobem je využili v různých kontextech.
V předchozím kroku se naučili maximalizovat kreativitu při spolupráci ve skupině.
V tomto kroku se mají především naučit reflektovat konkrétní situace, kdy využili nástroje podporující kreativitu.
Dílčí cíle kroku
• Vysvětlit, k čemu je užitečná reflexe.
• Reflektovat příklad úspěšného využití nástroje podporujícího kreativitu.
• Reflektovat příklad méně úspěšného využití nástroje podporujícího kreativitu.
Výuka kroku
V tomto kroku si žáci nejprve mají zopakovat, co už vědí o různých nástrojích pro podporu kreativity, a pak se naučit použití těchto nástrojů efektivně reflektovat. Je potřeba jim představit nějaký model reflexe (doporučujeme Gibbsův model reflexe, viz následující schéma) a ukázat jim, jak se dá využít při posuzování efektivity nástrojů podporujících kreativitu.
Kreativnímu myšlení napomáhá, když žáci rozumějí tomu, jak kreativní proces funguje. Jejich porozumění vlastní kreativitě můžete podpořit tím, že je budete pobízet k reflexi konkrétních situací a nástrojů, které používají k podpoře kreativity.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zkontrolujte, že žáci znají několik různých nástrojů pro podporu kreativity: slovní asociace, myšlenková mapa, nahodilé podněty, pohled z jiné perspektivy, ďáblův advokát...
• Definujte si, co znamená „reflektovat“: „něco zhodnotit, zanalyzovat, do hloubky promyslet.“
• Vysvětlete, proč je reflexe pro kreativitu užitečná: „Reflektovat vlastní zážitky je užitečné, protože nám to umožní všimnout si různých opakujících se vzorců, našich silných stránek a příležitostí ke zlepšení.“
• Představte žákům Gibbsův model reflexe. Můžete ho někam vyvěsit, aby ho měli na očích. Názorně jim předveďte každý krok:
a) Popis: „Společně s kolegy jsme organizovali závěrečnou školní slavnost ke konci roku. Na její organizaci jsme pracovali ve velké skupině a nápady jsme dávali dohromady nejdřív anonymně.“
b) Pocity: „Byl jsem nervózní z toho, aby se nám všechno povedlo tak, jak má, a z toho, kolik času nám organizace zabere.“
c) Hodnocení: „Dobré bylo, že jsme dali dohromady hodně různých nápadů, problém ale byl, že spousta z nich se nedala zrealizovat kvůli nedostatku času a peněz.“
d) Analýza: „Myslím, že kvůli tomu, že bylo tolik našich nápadů nerealizovatelných, strávili jsme spoustu času jejich zavrhováním. To začalo v naší skupině vytvářet negativní atmosféru, a náš finální projekt proto možná nebyl úplně nejlepší.“
e) Závěr: „Myslím si, že lepší než zapisovat všechny nápady, které nás napadnou, by bylo stanovit si na začátku nějaká základní pravidla, co je možné a co ne.“
f) Akční plán: „Kdybychom takovou akci organizovali znova, rozhodně bych navrhl, abychom nějaký čas na začátku věnovali stanovení jasných parametrů.“
Procvičování
1. Dejte žákům za úkol ve skupinkách po 3 vymýšlet návrhy nového jména pro nějaký známý příběh nebo film. Následně se jich zeptejte: „Kolik návrhů jste vymysleli?“, „Jak různorodé vaše nápady jsou?“, „Jak se vaše nápady vyvíjely?“, „Jaký by mělo efekt, kdybyste použili jiný nástroj podporující kreativitu?“
2. Navažte na předchozí aktivitu: dejte žákům 10 minut na to, aby vymýšleli návrhy názvu pro novou televizní show. Mohou použít kterýkoli nástroj podporující kreativitu a pracovat buď samostatně, nebo společně. Následně je přimějte k reflexi procesu vymýšlení pomocí otázek z Gibbsova modelu. Svou reflexi pak mohou sdělit skupince, samostatně ji zapsat nebo okomentovat poznámky, které si při vymýšlení návrhů udělali.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Aby si žáci na sebereflexi zvykli, udělejte si ve třídě „reflektivní nástěnku“, na které budou mít stále na očích otázky: „Co se stalo? Jak jsem se cítil? Co na tom bylo dobré/špatné? Co to pro mě znamená? Co jsem mohl udělat jinak? Co bych jinak udělal příště?“
2. Vždy, když trénujete používání nástrojů podporujících kreativitu, ptejte se následně žáků, co bylo dobré a jestli je napadá něco, co by se dalo příště udělat lépe.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Dejte žákům za úkol písemně srovnat dvě situace, při nichž použili nějaký nástroj pro podporu kreativity – jednu úspěšnou a jednu, kdy se jim nedařilo. Potom je vyzvěte, aby se hodnotili navzájem pomocí Gibbsova modelu reflexe.
• Dejte žákům dlouhodobější úkol: použít stejný nástroj pro podporu kreativity dvakrát v podobných kontextech. Sledujte a zhodnoťte rozdíly mezi oběma situacemi: vedl si žák podruhé lépe na základě předchozí reflexe?
