Pozitivní nastavení
Žáci se nejprve učí rozpoznat jednoduché emoce a vysvětlit, proč se tak lidé cítí. Následně pracují na tom, aby dokázali nevzdat se a vytrvat, když se jim něco nedaří.
V další fázi se učí rozpoznat a vysvětlit pozitiva obtížných situací.
Poté zjišťují, jaké výhody může mít riskování a kdy je vhodné. V posledních krocích si osvojují dovednost v náročných situacích zvládat své emoce a zvolit pozitivní postup.
Při zvládnutém kroku 1 žáci chápou, že když se něco lidem nepodaří, může je to rozzlobit nebo rozrušit, a dokážou si to spojit s vlastními zkušenostmi.
Dílčí cíle kroku
• Poznat vztek a rozrušení.
• Vysvětlit, co znamená, že se „něco nedaří“.
• Chápat, že když se lidem něco nepodaří, může je to rozzlobit nebo rozrušit.
Výuka kroku
Výuka tohoto kroku má dvě související části. Zaprvé je potřeba, aby se žáci naučili, jak vypadá naše řeč těla, jak se tváříme a co děláme, když jsme rozzlobení nebo rozrušení, zadruhé, aby pochopili, co znamená, že se „něco nedaří“. Žáci si často neuvědomují, že spolu tyto dvě věci souvisejí.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Názorně žákům předveďte, jak to vypadá, když se někdo zlobí nebo je rozrušený. Ukažte jim to na řeči těla (založené paže, svěšená hlava, zatnuté pěsti), výrazech tváře (mračení, svraštěné obočí, slzy) a jednání (málomluvnost nebo mlčení, křik, bouchání do věcí, potřeba být sám). Vyzvěte žáky, aby tyto emoce předvedli sami.
• Jasně definujte, co znamená, když se „nám nedaří“: „udělali jsme nějakou chybu či špatné rozhodnutí nebo máme nějaký problém.“
• Uveďte příklad situace, kdy se vám něco nedaří jako třídě: „Např. když prší a nemůžeme kvůli tomu jít ven, jak jsme plánovali.“
• Diskutujte s žáky o tom, proč taková situace může lidi rozzlobit nebo rozrušit: „Když prší a nemůžeme jít ven, jak jsme plánovali, může to ty, kteří se ven hodně těšili, rozzlobit.“
• Zeptejte se žáků na jejich vlastní příklady toho, kdy se jim něco nedařilo, a na to, jak se při tom cítili.
Procvičování
1. Ukažte celé třídě na obrázcích 5 různých situací. Na 3 obrázcích se lidem něco nedaří (člověk padá z kola, dítě sebralo druhému dítěti hračku) a na zbylých 2 je všechno v pořádku (lidé si spolu vesele povídají). Zeptejte se žáků, na kterých z obrázků se něco nedaří, co se nedaří a proč se lidé na nich mohou zlobit nebo být rozrušení.
2. Vyzvěte žáky, aby každý samostatně nakreslil nějakou situaci, kdy se mu něco nepodařilo (můžete jim to nejdřív názorně předvést na tabuli). Potom je vyzvěte, aby obrázek ukázali ostatním a popsali, jak se v té situaci cítili.
3. Posaďte všechny žáky do kroužku. Jednomu z nich zadejte 4–5 různých pocitů, které má předvést (radost, smutek, vztek, klid atd.). Ostatní vyzvěte, aby poznávali, kdy předvádí vztek a rozrušení, a vysvětlili, podle čeho to poznali.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Na konci dne se všichni společně zamyslete, jestli se ten den něco nepodařilo a jak se kvůli tomu žáci cítili.
2. Když se některý žák zlobí nebo je rozrušený, přimějte ho pomocí otázek k tomu, aby si uvědomil, proč se tak cítí: „Co přesně se ti nepodařilo? Proč tě to rozrušilo?“
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. Zvládnutí tohoto kroku můžete hodnotit i běžným pozorováním chování žáků.
• Pomocí otázek zkontrolujte, jestli žáci chápou souvislost mezi tím, když se něco lidem nedaří, a tím, že se zlobí nebo jsou rozrušení: „Eva ztratila knížku, kterou dnes chtěla ukázat všem spolužákům. Jak se podle vás cítí?“
• Zhodnoťte, jak žáci tento krok zvládají, podle jejich odpovědí na otázky z aktivity 1 v procvičování kroku.
