Pozitivní nastavení

Při zvládnutém kroku 3 žáci dokážou při neúspěchu nebo problému zachovat klid.

V předchozím kroku se naučili vysvětlit, proč je důležité zvládat negativní emoce, když se nám něco nedaří. 

V tomto kroku se mají naučit aktivně využívat strategie, které jim při nezdaru pomohou zachovat klid.

• Vysvětlit, jak to vypadá, když je člověk klidný. 

• Umět popsat a použít strategie, které při nezdaru pomáhají zachovat klid.

V tomto kroku je zaprvé potřeba žáky naučit, co znamená „zachovat klid“ a podle jakého chování poznáme, že je někdo klidný, zadruhé jim představit a názorně předvést strategie, které můžeme využít, abychom dokázali zachovat klid, když nás něco rozzlobí nebo rozruší. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

• Definujte si, co znamená, když je někdo „klidný“: „neprojevuje ani necítí žádné silné emoce, jako je např. hněv nebo rozrušení.“ 

• Názorně žákům předveďte, jak se může člověk chovat, když je klidný: nedělá rychlé pohyby, je tichý, má uvolněný výraz tváře i řeč těla, je připravený nám naslouchat. Vyzvěte žáky, aby klid předvedli sami, počkejte, dokud nevypadají klidně všichni. 

• Představte a předveďte žákům strategie, pomocí nichž se můžeme uklidnit, když nás něco rozzlobí nebo rozruší, např: 

a) Zhluboka dýchat. 

b) Počítat do 10. 

c) Napít se vody. 

d) Zajít si na krátkou procházku nebo jít někam jinam. 

e) Mačkat antistresový míček nebo plastelínu. 

• Můžete žákům poradit takové strategie, které se dají dobře použít ve vašem prostředí. Např.: „Můžete si jít sednout ke knihovničce, kde budete mít klid na to, abyste se mohli uvolnit.“

1. Sedněte si všichni spolu do kroužku a přibližně 3 žáky vyzvěte, aby popsali nějakou situaci, kdy je něco rozzlobilo nebo rozrušilo a nepovedlo se jim zachovat klid. Ostatní žáky vyzvěte, aby popsali různé strategie, pomocí nichž se mohli v těchto situacích uklidnit. 

2. Napište na tabuli 3 situace, v nichž se něco nedaří/pokazilo. Např.: „ztratili jste ve škole bundu, nepovedlo se vám dát ve fotbalu gól, onemocněli jste v den, kdy jste měli jít na kamarádovu oslavu narozenin.“ Vyzvěte žáky, aby se sami zamysleli, která strategie by byla v každé ze situací pro uklidnění nejlepší a proč, potom diskutovali ve dvojicích a nakonec řekli ostatním, na co přišli. 

3. Zadejte žákům situaci, ve které se něco nedaří/pokazilo (použijte příklady uvedené výše). Vyzvěte žáky, by názorně předvedli, jak by se v takové situaci cítili (rozzlobeně, rozrušeně) a jak by to vypadalo. Potom mají za úkol použít některou z uklidňujících strategií. Následně s celou třídou společně diskutujte o tom, jak se po použití strategie cítili.

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. Na viditelné místo vyvěste seznam nejlepších uklidňujících strategií a vždy, když některého žáka něco rozzlobí nebo rozruší, řekněte mu, aby se na seznam podíval. 

2. Když se chystáte s žáky dělat něco, při čem potřebujete, aby byli klidní, explicitně používejte slovo „klidný“ a nejdříve jim předveďte / trénujte s nimi uklidňující strategie.

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

• Vyzvěte žáky, aby definovali, co znamená, že je někdo „klidný“ (neprojevuje ani necítí žádné silné emoce, jako je např. hněv nebo rozrušení), předvedli, jak se chová (nedělá rychlé pohyby, je tichý, má uvolněný výraz tváře i řeč těla, je připravený nám naslouchat), a uvedli aspoň 2 uklidňující strategie. 

• Sledujte, jestli žáci používají uklidňující strategie i jindy, když se jim něco nedaří (jak během výuky, tak např. o přestávkách nebo při obědě). Dokážou ve všech těchto kontextech zachovat klid, když se něco pokazí?