Pozitivní nastavení

Při zvládnutém kroku 14 si žáci dokážou uvědomit, jak jejich vlastní emoce a jednání působí na ostatní, a umějí zvolit nejvhodnější pozitivní přístup vzhledem ke kontextu. 

V předchozím kroku se naučili zhodnotit vlastní negativní emoce a vypořádat se s nimi pozitivním způsobem. 

V tomto kroku se mají dozvědět, že při tom, když bojujeme proti vlastním negativním emocím, je potřeba brát v úvahu také kontext a lidi kolem nás.

• Uvést příklady různých kontextů. 

• Popsat, jaký může mít naše jednání dopad na jiné lidi. 

• Zvolit vhodný pozitivní přístup vzhledem ke kontextu.

V tomto kroku se žáci mají naučit uvědomovat si nejen vlastní prožívání, ale brát při volbě svého jednání v úvahu také kontext a lidi kolem sebe. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

• Zopakujte si, co už jste se naučili. Zeptejte se žáků, jak si můžeme uvědomit a zhodnotit své vlastní negativní emoce (viz krok 13) 

• Vysvětlete žákům, že v různých kontextech může být vhodné různé jednání. 

• Uveďte žákům příklady běžných kontextů: „V některých kontextech jste jen s kamarády a uvolněně se bavíte. Když jste v práci, jde o profesionální kontext, kde se od vás může očekávat profesionální nebo nějaké předepsané chování.“ 

• Vysvětlete, že při volbě pozitivního postupu, kterým se vypořádáme s negativními emocemi, je potřeba brát v úvahu, jaký je kontext a jaký dopad může mít naše jednání na jiné lidi. 

• Pro zhodnocení kontextu a dopadu svého jednání na ostatní mohou žáci použít následující otázky: 

a) Kdo je v tomto kontextu se mnou? b) Jaký k němu mám vztah? 

c) Jak bude nejspíš na mé jednání reagovat? 

d) K čemu jeho reakce povede? 

• Vysvětlete žákům, že finální rozhodnutí o tom, jakým způsobem se vypořádáme se svými negativními emocemi, je potřeba udělat s vědomím kontextu, ve kterém se nacházíme. 

1. Zadejte žákům následující příklad situace: „Společně s 15 kamarády jste na koncertě. Zjistíte, že jeden z nich vás už několik týdnů za vašimi zády pomlouvá. Jste naštvaní a chcete si to s ním vyříkat.“ Rozdělte žáky do skupinek po 3–4 a vyzvěte je, aby se s využitím 4 otázek z výuky kroku zamysleli nad tím, jaký dopad může mít toto jednání na ostatní, a diskutovali o tom. Až skupinka na otázky odpoví, má za úkol rozhodnout, jestli s takovým jednáním souhlasí, a pokud ne, navrhnout jinou, vhodnější variantu. Nakonec skupinky svá řešení sdělí celé třídě, abyste mohli diskutovat všichni společně. 

2. Zadejte žákům následující příklad situace: „Čekáte před učebnou na zkoušku z předmětu, který vám moc nejde. Uvědomíte si, že cítíte stres a úzkost.“ Rozdělte žáky do dvojic a vyzvěte je, aby zaprvé navrhli několik různých pozitivních postupů, které mohou v dané situaci využít, aby své emoce zvládli, a zadruhé vybrali z nich ty nejlepší vzhledem ke kontextu. Nakonec dvojice celé třídě řeknou, jaké řešení zvolily, a svou volbu odůvodní. 

3. Vyzvěte žáky, aby se individuálně zamysleli nad nějakou situací, kdy cítili negativní emoce. Mají za úkol písemně popsat 1) kontext situace (kdo v ní byl atd.), 2) co udělali a proč a 3) vysvětlit, proč bylo, nebo proč nebylo toto jednání v daném kontextu vhodným řešením. 

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. Když jste s žáky v různých běžných kontextech, např. ve třídě, na sportovišti, v jídelně atd., ptejte se jich, kdo další v daném kontextu je a jaký dopad by na něj mohlo mít jejich jednání. 

2. Uvádějte žákům příklady toho, jak sami volíte v různých kontextech různá pozitivní řešení, např. jak mluvíte s žáky během vyučování a jak s přáteli o víkendu. 

V tomto kroku nestačí hodnotit žáky pozorováním, protože u těch, kteří ho zvládli, se dá pozorovat pouze reakce pozitivním přístupem. Doporučujeme proto dát jim za úkol např. písemně vypracovat aktivity z procvičování kroku.