Pozitivní nastavení
Žáci se nejprve učí rozpoznat jednoduché emoce a vysvětlit, proč se tak lidé cítí. Následně pracují na tom, aby dokázali nevzdat se a vytrvat, když se jim něco nedaří.
V další fázi se učí rozpoznat a vysvětlit pozitiva obtížných situací.
Poté zjišťují, jaké výhody může mít riskování a kdy je vhodné. V posledních krocích si osvojují dovednost v náročných situacích zvládat své emoce a zvolit pozitivní postup.
Při zvládnutém kroku 12 žáci dokážou vyhodnotit a vhodným způsobem řešit riskantní situace.
V předchozím kroku se naučili sebevědomě riskovat, i když by mohli udělat chybu, protože z chyb se mohou poučit.
V tomto kroku zjistí, jak správně vyhodnotit různá rizika a jak na základě toho zvolit vhodné řešení situace.
Dílčí cíle kroku
• Zhodnotit rizika.
• Definovat pojem „výhodné riziko“.
• Po zhodnocení riskantní situace zvolit vhodné řešení.
Výuka kroku
V tomto kroku se žáci mají naučit strategie, pomocí nichž mohou zhodnotit rizika náročné situace. Následně je potřeba jim vysvětlit, jak na základě zhodnocení rizik zvolit vhodné řešení.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zopakujte si, co už jste se naučili. Zeptejte se žáků, proč se vyplatí riskovat a případně udělat nějakou chybu (můžeme se díky tomu naučit něco nového).
• Vysvětlete žákům, že ne vždy se riskování vyplatí: „Riskování nemusí pokaždé vést k příležitosti něco se naučit. Je proto potřeba rizika vyhodnotit a podle toho se rozhodnout, jestli se nám riskovat vyplatí.“
• Vysvětlete, že k vyhodnocení rizika je potřeba:
a) Určit všechny pozitivní i negativní důsledky, které mohou z tohoto rizika vzejít.
b) U každého z možných důsledků zvážit, jak moc je pravděpodobný a jaký by měl dopad.
c) Vysvětlete žákům, že následně je potřeba podle vyhodnocení rozhodnout, zda se jedná o „výhodné riziko“: „Takové riziko, které se vám podle vašeho názoru vyplatí, protože je buď pravděpodobnější, že situace dopadne dobře, nebo by se nestalo nic hrozného, ani kdyby dopadla špatně.“
d) Zeptejte se žáků, jestli je napadnou nějaké příklady situací z vlastní zkušenosti, kdy bylo výhodné riskovat.
Procvičování
1. Zhodnocení rizik si ukažte na následujícím příkladu: „Představte si, že jste vytvořili aplikaci, která začala být velice populární. Dozvěděla se o ní dokonce i jedna americká technologická společnost a nabídla vám, že ji od vás za 1000 dolarů koupí.“ Rozdělte žáky do dvojic a vyzvěte je, aby písemně zhodnotili riziko situace a podle toho rozhodli, co by udělali. Uveďte jim příklad: „Rizikem může být např. to, že byste aplikaci mohli prodat příliš levně.“ Následně žáky vyzvěte, aby ostatním řekli, jaký postup by zvolili a proč.
2. Vyzvěte žáky, aby se samostatně zamysleli nad nějakou riskantní situací, která je v budoucnu čeká (např. výběr volitelných předmětů k maturitě, výběr vysoké školy, rozhodování, kde budou bydlet). Vyzvěte je, aby zhodnotili riziko dané situace, na základě toho se rozhodli, jak by postupovali, a tento postup obhájili.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Vybízejte žáky, aby hodnocení rizik používali, když se mají rozhodnout o něčem důležitém (např. vybrat si volitelné předměty, vysokou školu nebo práci).
2. Když si povídáte o aktuálních událostech (např. o tom, co se děje u vás ve škole, o zprávách z domova či ze světa), poukazujte na to, v čem různí lidé riskovali, a ptejte se žáků, kdy by bývalo výhodnější riziko si zhodnotit a rozhodnout se jinak.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Žáků, kteří zrovna opravdu řeší nějakou situaci, v níž je potřeba zvážit riziko, se zeptejte, jakým způsobem dospěli k rozhodnutí, jak postupovat.
Další způsob hodnocení:
• Zadejte žákům příklad nějaké situace, v níž je potřeba riskovat. Vyzvěte je, aby zhodnotili riziko dané situace, na základě toho se rozhodli, jak by postupovali, a tento postup obhájili.
