Pozitivní nastavení
Žáci se nejprve učí rozpoznat jednoduché emoce a vysvětlit, proč se tak lidé cítí. Následně pracují na tom, aby dokázali nevzdat se a vytrvat, když se jim něco nedaří.
V další fázi se učí rozpoznat a vysvětlit pozitiva obtížných situací.
Poté zjišťují, jaké výhody může mít riskování a kdy je vhodné. V posledních krocích si osvojují dovednost v náročných situacích zvládat své emoce a zvolit pozitivní postup.
Při zvládnutém kroku 15 žáci dokážou zvolit vhodný pozitivní přístup a dokážou se díky němu vypořádat s negativními emocemi i v neznámém kontextu.
V předchozím kroku se naučili uvědomit si, jak jejich vlastní emoce a jednání působí na ostatní, a na základě toho zvolit nejvhodnější pozitivní přístup vzhledem ke kontextu.
V tomto kroku se dozvědí, jak pozitivní přístup volit v neznámém prostředí.
Dílčí cíle kroku
• Zhodnotit všechny možné důsledky svého jednání.
• U každého z nich zvážit, s jakou pravděpodobností k němu může dojít a k čemu by vedl.
• Zvolit vhodný pozitivní přístup v neznámém kontextu.
Výuka kroku
V tomto kroku se žáci naučí posoudit, jaké důsledky může mít jednání, pomocí něhož se chtějí vyrovnat s vlastními negativními emocemi v neznámém kontextu. Mohou při tom čerpat ze svých zkušeností, jak v neznámých kontextech na své nepříjemné emoce reagovali dříve, a zároveň využít nové strategie z výuky kroku.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Uveďte žákům různé příklady neznámých kontextů, v nichž se mohou ocitnout (např. stěhování do nového města, první týden na vysoké škole atd.). Zdůrazněte, že i když jsou tyto situace spíše pozitivní, člověk při nich může cítit i negativní emoce, např. úzkost, osamělost nebo neklid.
• Naučte žáky následující postup, který jim pomůže rozhodnout, jakým způsobem se s negativními emocemi v neznámém kontextu vypořádat:
a) Identifikovat všechny možné důsledky navrženého řešení: „Kdybyste se v prvním týdnu na vysoké škole cítili osaměle, můžete se zapojit do nějaké zájmové skupiny. Můžete si tam nejen najít nové kamarády a něco nového se naučit, ale také nějak využít volný čas.“
b) U každého z důsledků zvážit, s jakou pravděpodobností nastane a k čemu povede. To se dá udělat dvěma způsoby:
c) Čerpáním ze svých předchozích zkušeností: „Když se zapojím do nějaké zájmové skupiny, pravděpodobně si tam najdu nové
kamarády – to už jsem v minulosti zažil.“
d) Zhodnocením daného prostředí a společenské situace: „V tomto klubu si asi moc přátel nenajdu, protože ostatní, kteří se do něj zapsali, jsou už ve třetím ročníku a nebudou mít příliš času, protože se musí připravovat na zkoušky.“
• Vysvětlete žákům, že dále musí rozhodnout, jestli z jejich zhodnocení kontextu vyplývá, že se jim dané řešení vyplatí (protože je pravděpodobnější, že bude mít pozitivní efekt, nebo protože případný negativní efekt by byl jen drobný). Pokud zjistí, že se nevyplatí, je potřeba postup zopakovat s jiným pozitivním řešením.
Procvičování
1. Zadejte žákům následující příklad situace: „Účastníte se dvoutýdenní expedice do džungle se skupinou lidí, které moc neznáte.“ Dejte žákům za úkol samostatně nebo ve dvojicích použít postup z výuky kroku: „Jaké negativní emoce byste v této situaci mohli cítit? Jak byste to mohli pozitivně řešit? Jaký by takové řešení mělo dopad? Vyplatilo by se vám?“ Vyzvěte žáky, aby zvolili jedno pozitivní řešení situace a sdělili a odůvodnili ho ostatním.
2. Rozdělte žáky do dvojic tak, aby se v nich navzájem dobře znali, vyzvěte je, aby se jeden označil jako „A“, druhý jako „B“, a vysvětlete jim, že budou mít příležitost jeden druhému poradit. Žák „A“ má za úkol doplnit následující vyjádření: „Vím, že mě čeká tato nová situace: ............ . Cítím kvůli tomu tyto negativní emoce:
........ .“ Žák „B“ mu následně zkusí poradit, co pozitivního by mohl udělat. Po pár minutách žáky vyzvěte, aby se ve dvojicích prostřídali.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Když se některý žák musí vypořádat s nějakou neznámou situací, vyzvěte ho, aby se zamyslel nad všemi možnými pozitivními řešeními.
2. Vyzvěte žáky, aby se vždy, když se rozhodnou překonat negativní emoce pozitivním způsobem, o své řešení podělili i s ostatními.
3. Dále žákům uvádějte (a předvádějte) příklady toho, jak jste v různých situacích hodnotili své negativní emoce vy a jaká pozitivní řešení jste použili (vždy jasně zdůvodněte, proč jste zvolili právě toto řešení).
Hodnocení
V tomto kroku nestačí hodnotit žáky pozorováním, protože u těch, kteří ho zvládli, se dá pozorovat pouze reakce pozitivním přístupem. Doporučujeme proto dát jim za úkol např. písemně vypracovat aktivity z procvičování kroku.
