Pozitivní nastavení
Žáci se nejprve učí rozpoznat jednoduché emoce a vysvětlit, proč se tak lidé cítí. Následně pracují na tom, aby dokázali nevzdat se a vytrvat, když se jim něco nedaří.
V další fázi se učí rozpoznat a vysvětlit pozitiva obtížných situací.
Poté zjišťují, jaké výhody může mít riskování a kdy je vhodné. V posledních krocích si osvojují dovednost v náročných situacích zvládat své emoce a zvolit pozitivní postup.
Při zvládnutém kroku 4 žáci dokážou na nezdary reagovat pozitivně, snaží se pochopit, proč k problému došlo, a překonat ho.
V předchozím kroku se naučili při neúspěchu nebo problému namísto vzteku nebo rozrušení zachovat klid.
V tomto kroku se mají navíc naučit aktivně se pokoušet problémy překonat. Aby určili, co bylo příčinou problému, musí si osvojit schopnost reflexe.
Dílčí cíle kroku
• Znát a umět využít pozitivní strategie, které jim pomohou vytrvat, když se něco nedaří.
• Pokusit se určit, co je příčinou problému.
Výuka kroku
Výuka tohoto kroku má dvě složky, nezáleží, kterou začnete. Zaprvé je potřeba žáky seznámit se strategiemi, jež jim pomohou vytrvat, když se jim něco nedaří, zadruhé je naučit reflektovat, proč k problému došlo.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Definujte si, co znamená „vytrvat“: „pokračovat v nějaké činnosti, nepřestávat s ní.“ Vysvětlete žákům, že to nemusí být jednoduché.
• Že vytrvat může být někdy obtížné, ilustrujte příkladem: „Když nás při závodě v běhu všichni předběhnou, může nás to rozzlobit, a pak se nám chce zpomalit nebo zastavit. Namísto toho bychom ale měli běžet dál a závod dokončit.“
• Seznamte žáky s několika jednoduchými sebemotivačními strategiemi a názorně jim je předveďte. Např.:
a) Povzbuzovat se: „Do toho, to zvládneš, už tam skoro budeš!“
b) Uvědomit si, proč je to, co dělám, důležité: „Když vytrvám a poběžím dál, pomůže mi to k lepší kondici, a konec závodu pak můžu společně s kamarády oslavit!“
• Naučte žáky reflektovat, proč k problému došlo, pomocí otázek „kdo, co, kde, kdy, proč, jak?“. Otázky můžete někam napsat nebo vyvěsit, aby je měli na očích.
• Předveďte jim to na příkladu: „Kdo se činnosti účastnil? Jenom já, protože to byl individuální závod. Kde? Ve škole. Kdy? Při sportovním dni. Co se stalo? Všiml jsem si, že mám horší čas než ostatní. Proč? Myslím, že proto, že jsem dost netrénoval a zároveň jsem byl nervózní.“
• Zdůrazněte jim, proč k problému došlo: „Myslím, že proto, že jsem dost netrénoval a zároveň jsem byl nervózní –takže jsem se moc nenaobědval.“ Vysvětlete, že důvodů, proč se něco nepodaří, může být spousta.
Procvičování
1. Diskutujte s celou třídou o nějaké vaší pravidelné aktivitě (např. samostatné čtení po obědě). Zeptejte se žáků, proč se někteří mohou rozhodnout tuto aktivitu vzdát (např. jim čtení dělá potíže, nebo je nebaví). Vyzvěte je, aby navrhovali důvody, proč je důležité v činnosti vytrvat (např. se mohou naučit nová slova nebo se dozvědět, jak příběh dopadl).
2. Vyzvěte žáky, aby každý samostatně písemně popsali nějakou situaci, kdy v určité činnosti nevytrvali, připsali důvody proč a návrhy, co mohli udělat, aby sami sebe povzbudili a v činnosti pokračovali (např. použít sebemotivační strategie).
3. Přečtěte třídě nahlas následující příklady situací: „Anna vzdala psaní úkolů z matematiky. Bylo to v úterý odpoledne, bylo hrozné horko. Ten den měla výborný oběd, po obědě se pohádala s kamarádkou.“ Vyzvěte žáky, aby samostatně situaci prozkoumali pomocí otázek „kdo, co, kde, kdy, proč, jak?“ a zkusili přijít aspoň na 3 důvody, proč Anna přestala úkoly psát, potom o tom diskutovali ve dvojicích a nakonec celé třídě řekli, na co přišli. Co mohla Anna udělat pro to, aby v práci vytrvala?
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Vždy, když se žákům něco nepodaří, vyzvěte je, aby zkusili určit proč (např. pomocí otázek „kdo, co, kde, kdy, proč, jak?“).
2. Viditelně ve třídě vyvěste různé sebemotivační techniky (spoustu jich najdete např. na internetu).
3. Při výuce pravidelně žákům předvádějte, jak být sám vůči sobě pozitivní a motivovat se. Např. si můžete někam vyvěsit věty, kterými žáci mohou sami sebe povzbudit.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Rozdejte žákům papír, uprostřed kterého je popsána nějaká situace, kdy se něco nepodařilo (např. „Přišel jsem pozdě na oslavu narozenin.“), a vyzvěte je, aby okolo napsali různé důvody, proč se to mohlo stát.
• Pozorujte, jak žáci reagují na problémy – používají sebemotivační strategie? Dokážou vytrvat, když se jim něco nedaří?
