Prezentační dovednosti
V několika prvních krocích se žáci učí jasně a logicky vyjádřit své myšlenky. V další fázi si osvojují schopnost volit vhodné jazykové prostředky vzhledem ke konkrétnímu publiku a účelu komunikace.
Následně se učí prezentovat tak, aby posluchače zaujali díky vhodně zvoleným gestům, výrazu a tónu.
Od kroku 9 se výuka zaměřuje na přizpůsobení prezentace konkrétnímu publiku. V posledních krocích žáci rozvíjejí vlastní prezentační styl a učí se, jak jej efektivně přizpůsobit různým kontextům projevu.
Při zvládnutém kroku 0 musí žáci umět odpovídat na jednoduché otázky a sdělovat jednoduché informace jednomu člověku, kterého znají.
Dílčí cíle kroku
• Odpovědět na jednoduchou otázku.
• Sdělit spolužákovi nějakou informaci.
• Mluvit jasně, aby jim posluchač rozuměl.
Výuka kroku
Výuka tohoto kroku se skládá ze dvou hlavních částí. Zaprvé je potřeba žáky naučit pečlivě si promyslet, co chtějí někomu sdělit, a zadruhé, jak to chtějí říci, aby jim posluchač porozuměl.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Vyzvěte žáky, aby prstem ukázali na tu část těla, kterou používají k mluvení.
• Definujte si, co znamená „mluvit srozumitelně“: „Musím mluvit tak, aby posluchači rozuměli tomu, co jim říkám.“
• Předveďte modelový rozhovor dvou lidí, kteří nemluví dost jasně a srozumitelně. Sdělte žákům, jak důležité je při komunikaci udržovat s posluchačem oční kontakt, správně zvolit rychlost a hlasitost projevu.
• Položte žákům nějakou jednoduchou otázku, např.: „Jaká je tvoje oblíbená barva?“ nebo „Na co si rád hraješ?“ Požádejte je, aby vám odpovídali celými větami: „Moje oblíbená barva je žlutá.“ Kde se to hodí, reagujte na odpověď další otázkou a zjistěte více informací.
• Pochvalte žáky, když odpoví jasně a srozumitelně, na jejich odpovědi reagujte a dejte jim najevo, že jste jim porozuměli: „Aha, rozumím – tvoje oblíbená barva je žlutá. Já mám zase ráda zelenou.“
Procvičování
1. Vezměte si dětské telefony, vysílačky, nebo spojte nití dva kelímky. Předveďte žákům, jak se mají při „telefonování“ střídat – jeden mluví a druhý poslouchá, pak se vymění. Rozdělte děti do dvojic a nechejte je „telefonování“ procvičovat.
2. Vyzvěte žáky, aby si ve dvojici s kamarádem zahráli nějakou scénku – např. z obchodu, kdy jeden bude předvádět prodavače a druhý zákazníka.
3. Vyzvěte žáky, aby večer někomu z příbuzných nebo kamarádovi povyprávěli o něčem, co ten den dělali.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Pokládejte žákům jednoduché otázky: ptejte se jich, co zrovna dělají.
2. Za jasné a srozumitelné odpovědi žáky chvalte a odpovídající reakcí jim dejte najevo, že jste jim rozuměli.
3. Podpořte žáky v tom, aby si svou odpovědí byli jisti: dále na ni reagujte, případně jim ukažte, jak by mohla vypadat jasnější a srozumitelnější odpověď.
Hodnocení
1. Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
2. Sledujte, jestli se žákům při rozhovoru ve dvojicích daří odpovídat na jednoduché otázky a sdělovat, co si myslí.
3. Zaměřte se na to, jestli mluví jasně a srozumitelně a zda jim spolužák, se kterým komunikují, rozumí.
