Prezentační dovednosti

Při zvládnutém kroku 2 žáci dokážou sdělit rozsáhlejší informaci nebo odpověď na otázku skupině lidí.

V předchozím kroku se naučili jasně a srozumitelně sdělit své myšlenky malé skupince známých lidí.

V tomto kroku se mají naučit především své sdělení rozšířit, doplnit je o více podrobností. Zároveň si začínají budovat sebevědomí při projevech ke skupinám lidí, které tak dobře neznají.

• Umět skupině lidí povyprávět jednoduchý příběh nebo sdělit jednoduchou myšlenku.

• Prostřednictvím přídavných jmen a příslovcí svůj projev obohatit o více podrobností.

V tomto kroku se budeme zaměřovat na slovní zásobu, kterou žáci používají. Měli by si začít uvědomovat, proč je pro posluchače dobré, když řečník svůj projev dokáže dobře uspořádat a umí jej obohatit o podrobnosti.

Konkrétním způsobem, jak toho dosáhnout, je naučit žáky mluvit podrobněji díky využití přídavných jmen a příslovcí.

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:

• Jednoduše si definujte, co je to „informace“: „když někomu něco povídáme a správně při tom řadíme myšlenky, aby nám rozuměl.“

• Uveďte příklad, kterému budou dobře rozumět: „Když například někomu chceme říct, jak se dostane do této třídy, musíme to, co říkáme, správně seřadit, aby se po cestě neztratil.“

• Vyzvěte nějakého žáka, aby popsal, jak by si oblékal bundu. Zatímco bude mluvit, zapisujte na tabuli příslovce, která při tom používá. Zeptejte se žáků:„Proč jsem tato slova zapsal? Proč nám pomáhají, když chceme někomu něco sdělit?“ Dojděte společně k tomu, že příslovce nám pomáhají to, co říkáme, správně uspořádat.

• Navažte na předchozí bod a napište na tabuli slovo „kabát“. Požádejte 2–3 žáky, aby popsali svůj kabát, a na tabuli připište přídavná jména, která zmíní. Celé skupiny se zeptejte: „Proč tato slova k popisování věcí používáme? Co by se stalo, kdybychom je vynechali?“

• Vyzvěte žáky, aby vytvořili dvojice a v nich si navzájem sdělili, jak si obouvají boty (nebo jiný podobný jednoduchý proces), a používali při tom příslovce a přídavná jména, která jste se naučili.

1. Zahrajte si hru „Obložený chlebíček“. Můžete hrát s jedním žákem, skupinkou žáků nebo celou třídou. Dospělý v roli „šéfkuchaře“ při ní má připravovat obložený chlebíček (nebo jiný snadný pokrm). Žáci mu musí dávat pokyny, co má dělat, a používat při tom příslovce. „Šéfkuchař“ by se jimi měl přesně řídit, aby bylo jasně vidět, když nějaký krok vynechají. Může žákům pomáhat otázkami: „Nezapomněli jste na nic? Nepotřebuji ještě nějaký pokyn, abych to mohl udělat?“

2. Vyzvěte žáky, aby vám vyprávěli nějaký příběh, který dobře znají. Pokaždé, když něco upřesní pomocí příslovce nebo přídavného jména, udělejte čárku.

3. Zahrajte si s celou skupinou hru „Hádej, kdo jsem“. Jednomu z žáků přilepte na čelo papírek se jménem nějaké známé osobnosti nebo postavy. Žák pak musí hádat, kdo je, za pomoci ostatních, kteří mu napovídají. Soustřeďte se na to, jak¨žáci používají přídavná jména. Namísto lidí můžete hádat i zvířata nebo věci. Až žák uhodne, co na čele měl, zeptejte se ho: „Která slova ti při hádání pomohla nejvíc?“

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Vyvěste si někde seznam běžně používaných příslovcí a přídavných jmen, který můžete využít, až budou žáci mluvit.

2. Vyzývejte žáky, aby si navzájem ve dvojicích, skupinkách nebo před celou třídou vyprávěli novinky a příběhy. Aby byl úkol o něco náročnější, mohou potom celé skupině převyprávět, co jim říkal jeden ze spolužáků v menší skupince.

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.

• Sledujte, jestli žáci při projevu před skupinou zmiňují i podrobnosti.

• Napište na tabuli nebo žákům nahlas říkejte jednoduché věty: „Šel jsem do obchodu. Mám psa.“ Vyzvěte je, aby je obohatili o podrobnosti.