Prezentační dovednosti
V několika prvních krocích se žáci učí jasně a logicky vyjádřit své myšlenky. V další fázi si osvojují schopnost volit vhodné jazykové prostředky vzhledem ke konkrétnímu publiku a účelu komunikace.
Následně se učí prezentovat tak, aby posluchače zaujali díky vhodně zvoleným gestům, výrazu a tónu.
Od kroku 9 se výuka zaměřuje na přizpůsobení prezentace konkrétnímu publiku. V posledních krocích žáci rozvíjejí vlastní prezentační styl a učí se, jak jej efektivně přizpůsobit různým kontextům projevu.
Při zvládnutém kroku 7 žáci dokážou projev vhodně strukturovat, používat vhodnou slovní zásobu a ilustrovat hlavní myšlenky pomocí příkladů. V předchozím kroku se naučili volit vhodné jazykové prostředky vzhledem k účelu projevu a konkrétnímu publiku.
V tomto kroku začnou uvažovat především o vhodné slovní zásobě vzhledem k tématu projevu a ke svým sdělením uvádět příklady.
Dílčí cíle kroku
• Volit slovní zásobu odpovídající tématu projevu.
• Ilustrovat svá sdělení pomocí příkladů.
Výuka kroku
V této chvíli by už žáci měli dobře rozumět základním pravidlům projevu před publikem: tomu, proč něco prezentujeme (účelu projevu), a tomu, jakými základními způsoby jako řečník zaujmeme různé typy publika.
V tomto kroku se žáci zaměří konkrétněji na to, o čem mluví. Začnou se učit používat složitější slovní zásobu odpovídající tématu projevu a ilustrovat svá sdělení pomocí příkladů.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Vysvětlete žákům, co je to specifická slovní zásoba spojená s konkrétním tématem projevu. Např. výrazy „ofsajd“, „útočník“ nebo „gól“ použijeme, když mluvíme o fotbalu, výrazy „smyčec“, „kobylka“ nebo „kalafuna“ jsou zase specifické pro téma hry na housle.
• Vysvětlete jim, že při každém projevu je důležité používat správnou slovní zásobu, aby publikum tomu, co mu říkáme, dobře porozumělo.
• Ukažte žákům, že při diskuzi i prezentaci je důležité využívat příklady, díky nimž bude naše sdělení jasnější: „Když projev ilustrujeme pomocí příkladů, posluchačům to pomůže si to, co říkáme, názorně představit a lépe tomu porozumět. Když vás např. někdo chce přesvědčit, abyste si koupili nový fotoaparát, může vám uvést příklady toho, jaké má různé funkce a co s ním jiní lidé vyfotili.“
• Sdělte žákům užitečné výrazy a fráze, kterými můžeme příklady uvést: „například“, „třeba“, „mimo jiné, „patří mezi ně“ atd. Vyzvěte žáky, aby sami navrhli další.
Procvičování
1. Rozdělte žáky do dvojic nebo malých skupinek. Každé dvojici nebo skupince zadejte 10 slov nebo slovních spojení, jež se vážou ke 2 různým tématům (může se jednat o např. témata, která zrovna probírají ve výuce), a vyzvěte je, aby slova/spojení přiřadili ke správnému tématu. Např. můžete zadat témata „první světová válka“ a „hory“ a slova „zákop“, „průrva“, „bajonet“ atd. Vyzvěte skupinky, aby prokázaly, že slova rozřadily správně, tím, že o daných tématech řeknou pár vět a slova do nich začlení.
2. Řekněte žákům nějaký výrok, o kterém se dá diskutovat, např.: „Psi jsou lepší než kočky.“ Podpořte jej 3 argumenty doplněnými o příklady, např.: „Psi jsou lepší, protože člověka mají raději. Příkladem je, že když na ně zapískáme, na rozdíl od koček vždycky přiběhnou.“ Vyzvěte žáky, aby rozhodli, jestli příklady argumenty skutečně podporují, a pokud ne, aby vymysleli lepší.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Při probírání nového učiva/tématu si vytvářejte seznamy se slovní zásobou. Žákům zadejte, aby je doplňovali vždy, když je napadnou nějaké nové výrazy.
2. Vyžadujte, aby žáci při odpovídání na vaše dotazy vždy svou odpověď vysvětlili a ilustrovali příklady.
3. Chtějte po žácích, aby to, co říkají, ilustrovali příklady. Pokud vám např. tvrdí, že jejich fotbalový klub je nejlepší, musí vás o tom přesvědčit pomocí vhodně zvoleného příkladu.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Sledujte, jestli žáci při diskuzích podporují své argumenty uváděním příkladů.
• Sledujte, jestli žáci při projevech volí vhodnou tematickou slovní zásobu, a naopak zda nepoužívají slova, která by mohla posluchače mást.