Prezentační dovednosti

V několika prvních krocích se žáci učí jasně a logicky vyjádřit své myšlenky. V další fázi si osvojují schopnost volit vhodné jazykové prostředky vzhledem ke konkrétnímu publiku a účelu komunikace.

Následně se učí prezentovat tak, aby posluchače zaujali díky vhodně zvoleným gestům, výrazu a tónu.


Od kroku 9 se výuka zaměřuje na přizpůsobení prezentace konkrétnímu publiku. V posledních krocích žáci rozvíjejí vlastní prezentační styl a učí se, jak jej efektivně přizpůsobit různým kontextům projevu.

Text Link

Při zvládnutém kroku 11 žáci dokážou předvídat různé reakce publika a projev si podle toho připravit, např. vyvolat u posluchačů vhodně zvolenými prostředky různé emoce. 

V předchozím kroku se naučili měnit jazyk, tón a výraz na základě reakcí posluchačů. 

V tomto kroku si osvojí především schopnost předvídat reakce publika ještě před projevem samotným, a podle toho si jej připravit. 

Dílčí cíle kroku

Umět si představit, jak může publikum na jejich projev reagovat, a zda se jedná o reakci pozitivní nebo negativní.

Předem si promyslet, jak mohou projev upravit, pokud na některé očekávané reakce dojde.

Výuka kroku

V tomto kroku už nestačí, aby žáci reagovali na chování publika, ale musí se navíc naučit jeho reakce předvídat a předem vědět, jak by při konkrétních reakcích svůj projev upravili. 

Nejprve je potřeba, aby si žáci uvědomili, že jiní lidé nemusejí reagovat stejně, jako by reagovali oni sami. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

Definujte si, co znamená „předvídat“: „něco očekávat nebo předem odhadnout.“

Připomeňte si, co už jste se naučili: vyzvěte žáky, aby vyjmenovali různé příklady pozitivních a negativních reakcí publika (viz krok 10). Pište je na tabuli.

Zopakujte si, co je to „publikum“: „kdokoli, kdo poslouchá nějakého mluvčího.“ Zdůrazněte, že publikum málokdy poslouchá pouze pasivně, takže je potřeba, aby se mluvčí připravil na různé reakce.

Uveďte žákům následující seznam otázek, které jim pomohou předpovědět možné reakce publika:

a) „Už publikum znáte? Pokud ano, jak reagovalo při předchozích projevech?“ 

b) „Kdy a kde se projev bude odehrávat? Bude to např. večer, kdy už budou posluchači pravděpodobně unavení?“ 

c) „Co je účelem vašeho projevu? Chcete publikum např. o něčem přesvědčit nebo o něčem informovat?“ 

d) „Čeho se váš projev týká? Může být jeho poslech pro publikum v něčem nepříjemný nebo náročný? Obsahuje např. nějaké špatné zprávy nebo nějaké myšlenky, které jsou pro posluchače novinkou?“

Uveďte žákům příklad toho, jak jste reakce publika na nějaký svůj projev předvídali vy a jak jste si jej podle toho připravili. Např.: „Věděl jsem, že budu mluvit před malou skupinkou lidí o tématu, které je velice zajímá. Proto jsem do projevu začlenil otázky, aby se mohli také aktivně zapojit, nejen pasivně poslouchat.“ 

Procvičování

1. Vyzvěte žáky, aby jednotlivě napsali krátký projev na téma, které jim vyberete (nebo které si vyberou sami). Má se jednat o projev, který přednesou před velkou skupinou spolužáků. Při psaní mají za úkol poznamenat si na konkrétní místa v projevu, jaké reakce by rádi u publika viděli: např. smích při vtipu, údiv při překvapující statistice. Jinou barvou si dále zaznamenají, co by upravili, kdyby očekávaná reakce nepřišla. „Když se tady nerozesmějí, další vtip přeskočím.“ Výsledky okomentujte.

2. Rozdělte žáky do dvojic a vyzvěte je, aby se zamysleli nad tím, jak by upravili projev o tématu, které dobře znají, pro prezentaci v různých kontextech. Je potřeba promyslet si, jak by upravili:

a) gestikulaci a řeč těla

b) tón a výraz

c) slovní zásobu a strukturu projevu … budou-li hovořit v těchto kontextech:

a) Před velkým publikem, které už má za sebou celý den konference, a posluchači jsou velice unavení. Váš projev je poslední v pořadí.

b) Ve skupinové diskuzi s lidmi, kteří se v tématu dobře vyznají.

c) K jedinému posluchači, který o tématu nic neví.

Posilování dovednosti

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Když si žáci plánují nějaký projev, debatujte s nimi o tom, jaký je jeho účel a před kým jej mají přednést. Zaměřte se také na očekávané reakce publika.

2. Před diskuzemi v malých skupinách i v rámci celé třídy ponechte žákům čas na rozmyšlenou, a to nejen aby si promysleli, co budou říkat, ale také aby uvažovali o tom, jak na to mohou posluchači reagovat, a co budou v takovém případě dělat. Po diskuzi žáky vyzvěte, aby uvažovali nad tím, zda automatické i vědomé reakce publika odhadli správně.

Hodnocení

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

Žáci si mohou své výkony hodnotit sami: nejdřív si zaznamenají, jaké reakce publika na nějaký svůj projev předpokládají a jak podle nich projev mohou upravit, a poté zpětně zhodnotí, jestli byl jejich odhad správný.

Učitelé se mohou žáků ptát, jaký vliv na přípravu jejich projevů měly předpokládané reakce publika.

Metodika Skills Builder je chráněna licencí Creative Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní Veřejná licence. Pokud sdílíte obsah metodiky, uveďte následujícím způsobem její původ : Ravenscroft, T.M. (2020), Skills Builder Universal Framework of Essential Skills, London: Skills Builder Partnership at www.skillsbuilder.org/framework