Prezentační dovednosti

Při zvládnutém kroku 3 žáci dokážou sdělit své myšlenky ve vhodném pořadí, s vhodnou mírou podrobností a strukturovat svůj projev pomocí spojovacích výrazů.

V předchozím kroku se naučili sdělit rozsáhlejší informaci nebo odpověď na otázku skupince lidí.

V tomto kroku si mají především uvědomit, proč je důležité při projevu myšlenky správně uspořádat, a jakými způsoby se toho dá dosáhnout.

• Pochopit, že je důležité umět svůj projev strukturovat.

• Naučit se obohatit jej o další podrobnosti prostřednictvím spojovacích výrazů a složitějších vět.

Poté, co se žáci v minulém kroku naučili zahrnout do svého projevu podrobnosti, se nyní seznámí s dalšími způsoby, jak při hovoru strukturovat myšlenky nebo informace. 

Uvidí, jak svůj projev strukturovat použitím spojovacích výrazů a složitějších vět. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

• Napište na tabuli následující části souvětí: „ale žádnou neměli“, „Šel jsem do obchodu“, „tak jsem si místo toho koupil limonádu“, „protože jsem měl chuť na zmrzlinu“. Zeptejte se žáků: „Dokážete části souvětí správně seřadit? Proč je důležité sdělovat své myšlenky ve správném pořadí?“ Můžete si při tom zároveň zopakovat, proč je důležité mluvit jasně a srozumitelně.

• Potom na tabuli napište několik jednoduchých spojek: a, ale, takže, protože. Nabídněte žákům několik výroků, které mohou dohromady fungovat jako souvětí, např. „mám psa“, „kocoura Mourka“, „nemám rybičky“. Vyzvěte je, aby zkusili výroky spojovat pomocí různých spojek. „Které se hodí nejlépe? Co se stane, když zkusíme výroky spojit ostatními spojkami?“

• Ukažte žákům, proč je důležité svůj projev správně strukturovat, na časové posloupnosti: „Když vyprávíme nějaký příběh nebo někomu povídáme, co jsme dělali, je potřeba říkat věci ve správném pořadí, aby náš projev dával smysl. Nemůžeme říct nejdřív konec a pak teprve začátek. Takže kdybych vám chtěl říct, jak jsem sem dnes přišel, mohl bych začít třeba takto: ‚Obul jsem se a vyšel jsem z domu.‘ Jak bych mohl pokračovat?“

• Připište na tabuli několik spojovacích výrazů časových, např. dokud, až, než, nejdřív, potom. Požádejte jednoho z žáků, aby ostatním popsal, co každý den dělá, když ráno vstane, a používal při tom časové spojovací výrazy. Nebude-li něco, co řekne, jasné, upozorněte ho, aby se soustředil na pořadí činností.

1. Rozdělte žáky do skupinek a rozdejte jim papírky s jednoduchými větami, které se dají spojit do souvětí, a papírky jiné barvy se spojovacími výrazy. Vyzvěte je, aby společně věty pomocí spojovacích výrazů spojili do souvětí tak, aby dávaly smysl.

2. Rozdělte žáky do skupinek po 4–5 a každému dejte papírek s nějakým spojovacím výrazem. Každý bude mít za úkol říct větu, na jejímž konci použije svůj spojovací výraz. První např. začne: „Mám moc rád sladkosti, ale...“ Další má za úkol navázat a pak znovu použít svůj výraz z papírku: „... kazí se po nich zuby, takže...“ a tak dál. Nakonec je vyzvěte, aby se zamysleli, jestli jejich souvětí dávalo smysl.

3. Jednotlivým žákům dejte za úkol mluvit o libovolném tématu, přičemž musí použít 3 předem určené spojovací výrazy.

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Vyvěste někde seznam běžně používaných spojovacích výrazů, který můžete využívat, až budou žáci mluvit.

2. Dávejte žákům za úkol vyprávět, co dělali včera nebo o víkendu, a soustředili se při tom na to, jak události řadí.

3. Zaveďte si chvilku na rozmyšlení toho, co se chystám říct. Než žáci začnou ve skupině nebo samostatně mluvit, zeptejte se jich: „Promysleli jste si, jak to, co řeknete, uspořádáte?“

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

• Sledujte, zda žáci při projevu před skupinou používají spojovací výrazy a to, co říkají, je správně uspořádáno.

• Napište na tabuli nebo žákům nahlas řekněte pár jednoduchých vět, např: „Šel jsem do obchodu. Mám psa.“ Vyzvěte žáky, aby tam, kde se to podle nich hodí, mezi věty doplnili spojovací výrazy a vytvořili z nich souvětí.