Prezentační dovednosti
V několika prvních krocích se žáci učí jasně a logicky vyjádřit své myšlenky. V další fázi si osvojují schopnost volit vhodné jazykové prostředky vzhledem ke konkrétnímu publiku a účelu komunikace.
Následně se učí prezentovat tak, aby posluchače zaujali díky vhodně zvoleným gestům, výrazu a tónu.
Od kroku 9 se výuka zaměřuje na přizpůsobení prezentace konkrétnímu publiku. V posledních krocích žáci rozvíjejí vlastní prezentační styl a učí se, jak jej efektivně přizpůsobit různým kontextům projevu.
Při zvládnutém kroku 4 umějí žáci informace ve svém projevu uspořádat logicky tak, aby byly posluchačům srozumitelné. Začínají se také učit posluchače zaujmout pomocí prvních prezentačních technik.
V předchozích krocích se naučili své myšlenky sdělovat v jasném pořadí, s vhodnou mírou podrobností a využitím vhodných spojovacích výrazů.
V tomto kroku jde především o to, aby začali uvažovat o svém „publiku“ a uvědomili si, proč je při projevu důležité na ně myslet.
Dílčí cíle kroku
• Umět vysvětlit, co je to „publikum“, a znát příklady různých druhů publika.
• Začít používat několik jednoduchých prezentačních technik, které jsou pro jejich publikum vhodné.
Výuka kroku
V tomto kroku se žáci začnou soustředit nejen na své myšlenky, ale také na to, co se děje okolo – naučí se navázat spojení s posluchači, k nimž mluví.
Využijí při tom znalosti z předchozích kroků, které teď zapojí do kontextu.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Abyste si připomněli, co jste už zvládli, zeptejte se žáků: „Na co je potřeba myslet, když chceme mluvit jasně, aby byl náš projev pro posluchače srozumitelný?“ Napovězte jim, že je potřeba pomocí přídavných jmen a příslovcí přidat podrobnosti, používat spojovací výrazy a projev dobře uspořádat.
• Definujte si, co je to „publikum“. Je velice důležité zdůraznit, že může mít spoustu různých podob: „Publikum je kdokoli, kdo poslouchá nějakého mluvčího. Může to být jen jeden člověk, několik lidí, nebo klidně třeba stovky lidí. Vy jste teď mé publikum, protože mě posloucháte.“
• Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad tím, kdy sami byli něčí publikum, komentujte jejich odpovědi a ukazujte jim na nich, jak různě může publikum vypadat: „Když mluvíte na školním shromáždění k celé škole, je vaším publikem celá škola. Když doma něco říkáte své mladší sestřičce, je vaším publikem vaše sestřička.“
• Vysvětlete žákům, že k různým typům publika je potřeba mluvit různým způsobem: „Když budete mluvit k velké skupině lidí, kteří vás neznají, bude nejspíš potřeba mluvit hlasitěji, pomaleji a ptát se, jestli vám rozumí.“
• Napište na tabuli příklady různých druhů publika: velká skupina tvých kamarádů, malá skupina mladších dětí, tvůj učitel. Zeptejte se: „Mluvili byste před každým z těchto typů publika jinak? Co byste udělali jinak?“
• Na základě odpovědí žáků si představte pár jednoduchých prezentačních technik. Můžete začít následujícími příklady:
a) Změna hlasitosti projevu.
b) Vypočítávání informací na prstech.
c) Ilustrace toho, co říkám, pomocí obrázků nebo jiných pomůcek.
d) Změna míry podrobností.
e) Změna volby slovní zásoby.
Procvičování
1. Uspořádejte skupinovou diskuzi s celou třídou, při níž si stanovíte základní pravidla projevu před publikem. Nezapomeňte na uspořádání jednotlivých bodů projevu a použití jednoduchých prezentačních technik, můžete využít seznam z výuky kroku.
2. Před celou skupinou na nějakém krátkém projevu (např. pokynech k nějakému jednoduchému úkolu nebo krátkém příběhu) názorně předveďte, jak to vypadá, když řečník mluví špatně: projev je neuspořádaný, moc tichý, dívá se do země. Vyzvěte žáky, aby se přihlásili a upozornili vás, když si nějaké chyby všimnou, a podle jejich zpětné vazby projev upravujte, dokud se jim nebude zdát, že už jsou jako publikum „úplně spokojení“. Při hodnocení mohou využít pravidla, která jste si sestavili v bodu 1. Následně může roli řečníka převzít některý z žáků.
3. Rozdělte žáky do dvojic a dejte jim za úkol, aby jeden druhému něco povyprávěli o něčem, co dobře znají, např. o své oblíbené knížce nebo o svém koníčku. Ten, kdo zrovna poslouchá, pak okomentuje, co mluvčí dělal dobře a co by mohlo být ještě lepší. Zaměří se při tom na to, jestli mluvčí využíval prezentační techniky a zda byl projev jasný.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Každou příležitost k projevům využívejte a žákům zdůrazňujte, jakým způsobem své myšlenky sdílet. Když vám žáci mají odpovídat na otázky nebo mají jinak promluvit před ostatními, vyzvěte je, aby se postavili a vzpomněli si na prezentační techniky, např. mysleli na správnou hlasitost projevu a nemluvili příliš rychle.
2. Prezentační techniky si vyvěste ve třídě tak, aby byly dobře vidět a žáci si je mohli kdykoli připomenout.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Při projevech sledujte, jestli žáci používají jednoduché prezentační techniky a zda se vyjadřují jasně.
• Požádejte žáky, aby (ústně nebo písemně) definovali „publikum“ a napsali Prezentační dovednosti 21 Krok 4 pět věcí, které jsou podle nich nejzásadnější pro dobrý projev.
• Podobně jako ve 3. aktivitě z procvičování dejte žákům za úkol, aby se hodnotili navzájem.
