Schopnost naslouchat

Při zvládnutém kroku 10 si žáci začínají při sledování mluvčího vytvářet vlastní významy a dokážou pokládat prohlubující otázky, aby si prohloubili a rozšířili vlastní porozumění. 

V předchozích krocích se naučili analyzovat, jak může mluvčí využívat jazyk, tón, důraz, jaké je jeho hierarchické postavení a jaký to má vliv na posluchačovo pochopení a zaujetí. 

V tomto kroku mají od identifikace toho, jakým efektem chce mluvčí zapůsobit na posluchače jazykovými a paralingvistickými prostředky, pokročit k prohloubení vlastního porozumění tématu prostřednictvím pokládání správných otázek.

• Vysvětlit, co znamená „prohlubující“ otázka a „rozšiřující“ otázka.

• Tvořit a pokládat prohlubující a rozšiřující otázky, které jim pomohou prohloubit porozumění projevu.

Zaprvé si vysvětlete, co je to „prohlubující otázka“ a co znamená, že je nějaká otázka „rozšiřující“. Potom žákům názorně předveďte, jak se prostřednictvím analýzy 

poslechu rozhodnout, na co je dobré se zeptat. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:

• Definujte žákům „prohlubující otázku“ a „rozšiřující otázku“ a uveďte příklady:

a) „Prohlubující otázka“: Pomocí této otázky se chceme od mluvčího dozvědět o něčem více podrobností a upřesňujících příkladů, např.: „Co míníte ‚povrchovou vodou‘?“ 

b) „Rozšiřující otázka“: Otázka, která sice přímo navazuje na řečené, ale jejím účelem je dozvědět se něco jiného, co se k tématu pojí, např.: „Přemýšlel jsi o tom, jak duševní zdraví ovlivňuje chudoba?“ 

• Pro lepší pochopení můžete použít přirovnání ke kopání jámy: prohlubující otázkou prohlubujeme jámu toho samého tématu, rozšiřující otázkou kopeme do stran, takže téma můžeme rozšířit nebo propojit s tématem jiným.

• Pusťte si či přečtěte kousek projevu na nějaké složitější téma. Předveďte žákům, jak o tom, co slyšíte, uvažujete: „Tady mi není jasné, co tím myslí, takže jí položím prohlubující otázku, abych to zjistil,“ nebo „Zajímalo by mě, jestli přemýšlela i o tom, zda by to fungovalo i v nějaké jiné zemi, zeptám se jí na rozšiřující otázku, abych se to dozvěděl.“

1. Rozdělte skupinu do dvou podskupin: jedna bude pokládat „prohlubující otázky“ a druhá „rozšiřující otázky“. Pusťte si krátké video o nějakém novém nebo složitějším tématu. Video pozastavte a nechejte oběma skupinám minutu na to, aby sepsaly co nejvíce otázek ze své kategorie. Pak skupiny vyměňte (ta, která vymýšlela prohlubující otázky, teď bude uvažovat nad otázkami rozšiřujícími, a naopak) a aktivitu zopakujte. Vyzvěte žáky, aby vysvětlili, jak postupovali.

2. Na tabuli zobrazte úryvek nějakého textu. Podtrhněte ta místa, kde by se dala položit prohlubující nebo rozšiřující otázka. Vyzvěte žáky, aby pro každé místo otázky vymysleli.

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Na tabuli napište různá uvození prohlubujících a rozšiřujících otázek (např. „Ale proč...?“, „Co kdyby...?“, „Mohl bys vysvětlit...?“, „Kde můžeme vidět...?“) a žáky vyzvěte, aby je využili při výkladu učitele nebo skupinové diskuzi. Pak je vyzvěte, aby se zamysleli: „Jak vám tyto otázky pomohly tématu lépe porozumět? Na co dalšího jste se mohli nebo měli zeptat?“

2. Než žákům přednesete nějaký projev, řekněte jim, na jaké bude téma, a požádejte je, aby zkusili odhadnout, na jaký typ prohlubujících a rozšiřujících otázek se asi budou chtít ptát, až budete hovořit.

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.

• Přečtěte žákům krátký úryvek nějakého projevu a potom jim dejte na výběr tři prohlubující a tři rozšiřující otázky. Žáci musí vybrat ty otázky, které jim pomohou textu lépe porozumět.

• Hodnoťte otázky, které žáci při poslechu nějakého projevu přidávají na „otázkovou nástěnku“ z bodu 3 posilování dovednosti.

• Rozdejte žákům přepis nějakého projevu/diskuze a požádejte je, aby na okraje vepsali vhodné prohlubující a rozšiřující otázky.