Schopnost naslouchat
V několika prvních krocích se žáci učí naslouchat a odpovídat vždy pouze jedné osobě. Poté je naslouchání rozvíjeno v různých kontextech a žáci mají za úkol používat informace a myšlenky, které slyší v reakcích spolužáků.
V další fázi se zaměřujeme na analýzu toho, s jakým záměrem řečník mluví, abychom dokázali vysvětlit, proč používá určitá jazyková nebo prezentační řešení.
Od kroku 11 žáci mají za úkol kriticky hodnotit obsah projevu. Výsledkem je schopnost zhodnotit řečnický výkon v různých kontextech.
Při zvládnutém kroku 13 žáci dokážou skrze jazyk, vynechané informace a nejednoznačnost řeči analyzovat zaujatost mluvčího.
V předchozím kroku se naučili identifikovat nevyjádřená témata, implikace a problémy projevu.
V tomto kroku se mají naučit nejen přijmout a zanalyzovat, co mluvčí říká, ale zároveň také z pohledu posluchačů zhodnotit, jak mluvčí dokáže prostřednictvím jazykových prostředků, vynechávek a nejednoznačnosti ovlivnit posluchačův názor.
Dílčí cíle kroku
• Porozumět, co je to „zaujatost“ a související pojmy „vynechávka“ a „nejednoznačnost“.
• Umět zanalyzovat, jak skrze jazykové prostředky, vynechávky a nejednoznačnost zaujatý projev ovlivňuje posluchače.
Výuka kroku
Zaprvé si vysvětlete, co je to „zaujatost“, „vynechávka“ a „nejednoznačnost“.
Potom žáky naučte identifikovat zaujatost podle použitých jazykových prostředků, vynechávek a nejednoznačnosti.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Definujte žákům „zaujatost“ a uveďte jim příklady: „Když se mluvčí přiklání k nějakému konkrétnímu názoru a snaží se posluchače ovlivnit, aby tento názor zaujali také.“
• Vysvětlete jim, že zaujatost se sice může zakládat na faktech a pravdě, ale mluvčí často prostřednictvím pečlivě volených slov zdůrazňuje nějaký konkrétní názor:„Kdyby například podle mého názoru byli psi lepší než kočky a podle nějakého průzkumu se mnou souhlasilo 52 % lidí, mohl bych namísto uvedení tohoto konkrétního čísla raději říct, že s tímto názorem ‚souhlasí většina lidí‘.“
• Definujte žákům „vynechávku“: „Zaujatost mluvčího se může projevit tím, že úmyslně vynechá nějaký fakt nebo názor, který by protiřečil jeho názoru. Např. když někdo zastává názor, že profesionální sport dostatečně nerespektuje rovnost pohlaví, může zdůraznit, že tenisté-muži mají vyšší platy, avšak už nezmínit, že hrají delší utkání, což by jeho argument mohlo oslabit.“
• Definujte žákům „nejednoznačnost“:„záměrné vyhýbání se jasnému vyjádření, neurčité vyjadřování, aby se nedalo dokázat, že mluvčí nemá pravdu, nebo že je pravdivý názor opačný. Např. může říci: ‚Myslím, že spoustě lidí je jasné, proč jsou psi lepší, takže nemá smysl uvádět důvody.‘“
• Požádejte žáky, aby jmenovali další příklady ze situací, kdy si myslí, že podle nich nějaký mluvčí hovořil zaujatě, a aby vysvětlili, podle čeho to poznali. Dobrým příkladem jsou často rozhovory s politiky nebo debaty o kontroverzních tématech.
Procvičování
1. Předneste žákům různá tvrzení a vyzvěte je, aby identifikovali, jestli jsou zaujatá, nebo objektivní. U těch zaujatých mají za úkol zanalyzovat, jestli neobjektivita vzniká prostřednictvím jazyka (konkrétních slov/frází), vynechávek nebo nejednoznačnosti.
2. Pusťte si video s nějakým projevem následně žáky vyzvěte, aby identifikovali, zda byl řečník zaujatý, a zanalyzovali, jestli neobjektivita vzniká prostřednictvím jazyka, vynechávek nebo nejednoznačnosti.
3. Rozdělte žáky do dvojic. Zadejte jim téma k diskuzi a vyzvěte je, aby v ní zaujali protichůdné pozice. Pak si musí naplánovat a přehrát zaujatou rozepři. Ten, který zrovna poslouchá, má vždy za úkol identifikovat, kdy ten druhý mluví zaujatě, a zanalyzovat, jak zaujatost vznikla.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Řekněte žákům, aby při poslechu každého projevu dávali na zaujatost pozor. Můžete si vytvořit kartičky, které zdvihnou pokaždé, když budou mít pocit, že někdo řekl něco zaujatého. Když některý z žáků zaujaté vyjádření nebo názor odhalí, požádejte ho, aby vysvětlil, jak v tom případě neobjektivita prostřednictvím jazyka, vynechávek nebo nejednoznačnosti vznikla.
2. Vytvořte si „zaujatou nástěnku“ s papírky, na které žáci zaznamenali zaujatost pokaždé, když si jí v nějakém projevu, diskuzi nebo textu všimli. Papírek vždy musí obsahovat také vysvětlení, jak neobjektivita prostřednictvím jazyka, vynechávek nebo nejednoznačnosti vznikla.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Vyzvěte žáky, aby definovali klíčové pojmy „zaujatost“, „vynechávka“ a „nejednoznačnost“.
• Zadejte žákům téma k diskuzi a napomozte jim kartičkami s pár nápovědami. Vyzvěte je, aby o tématu diskutovali, a když zrovna poslouchají a uslyší nějaké zaujaté vyjádření, zapsali ho na „zaujatou kartičku“ (viz aktivita 1 z posilování dovednosti). Procházejte se mezi debatujícími, kartičky kontrolujte a zhodnoťte podle nich, jestli zaujatosti rozumí a umějí zanalyzovat, jak vznikla.
• Zopakujte s žáky aktivitu 2 z procvičování, pozorujte je při diskuzi a zhodnoťte, jak analyzují zaujatost mluvčího z videa. Používají při tom čtyři klíčová slova: zaujatost, jazyk, vynechávka a nejednoznačnost? Dokládají své myšlenky důkazy?
