Schopnost naslouchat

Při zvládnutém kroku 4 by žáci měli chápat, že lidé komunikují za různými účely. Dále by měli umět identifikovat některé základní jazykové prostředky, podle nichž se dá účel projevu rozlišit, a umět je při poslechu rozpoznat.

V tomto kroku se žáci učí přemýšlet o tom, co slyší, analytičtěji a na základě klíčových slov a frází identifikovat účel komunikace.

• Porozumět, že komunikace může mít různé účely, např. se potřebujeme na něco zeptat nebo chceme někomu dát nějaký pokyn.

• Znát klíčová slova a fráze, podle nichž mohou účel komunikace rozpoznat.

• Umět prokázat, že účelu a zamýšlenému výsledku komunikace, kterou slyšeli, rozumí.

Žáci se mají především naučit rozpoznat různé jazykové prostředky a výrazy, které jim pomohou určit, za jakým účelem někdo mluví.

‍

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:

• Vysvětlete žákům, že lidé mohou komunikovat za různými účely: „Lidé k nám mohou mluvit za mnoha různými účely. Mohou nám chtít dát nějaký pokyn, něco nám vysvětlit nebo se nás na něco zeptat. Napadají vás ještě nějaké další účely komunikace?“ Všechny nápady zapište.

• Naučte se rozlišit základní prostředky, podle nichž se dají rozpoznat 2 účely komunikace: „pokyn“ a „otázka“.

• Vysvětlete žákům, podle jakých znaků poznají „pokyn“:

a) určení, kdy mají co udělat

b) pořadí, v jakém něco mají udělat

c) slovesa v rozkazovacím způsobu

• Ukažte žákům, jak to funguje: „Kdyby mi někdo dával pokyny, poznal bych to třeba podle toho, že by mi řekl, v jakém pořadí mám něco udělat, např.: ‚Nejdřív rozbij vajíčka.‘ Zároveň by používal slovesa v rozkazovacím způsobu, např. ‚zastav se‘, ‚zahni doleva‘ nebo ‚zapiš si to‘.“

• To samé zopakujte s otázkou. Nejdřív vysvětlete, podle čeho se dá otázka poznat:

a) Začíná tázacími výrazy, jako např. „kdo“, „co“, „kde“ nebo „proč“.

b) Vyžaduje odpověď.

1. Napište na tabuli jednoduché věty a vyzvěte žáky, aby z nich pomocí prvků, které se naučili, udělali otázku. Např. z věty „to auto je modré“ se dá udělat otázka „jakou barvu má to auto?“. Podtrhněte slova, která z oznamovací věty otázku udělala („kdo“, „co“, „kdy“, „kde“ a „jak“).

2. Pusťte si video z nějakého programu o vaření (apod.) a zeptejte se žáků, proč moderátor mluví (měli by umět poznat, že dává pokyny). Zapište pět slov, podle nichž se to dá poznat.

3. Rozdělte žáky do dvojic nebo malých skupinek a zadejte jim buď téma „otázka“, nebo „pokyny“. Rozdejte jim papíry a vyzvěte je, aby se zamysleli, podle čeho všeho se dají otázka nebo pokyny poznat, a všechny nápady zapsali.

4. Pokud už žákům jde poznávat otázky a pokyny snadno, zopakujte si bod 3 i s jinými účely komunikace. Vyzvěte je, aby se zamysleli, jak poznat například, když někdo něco popisuje, nebo když chce někoho potěšit.

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Pusťte si nějaké další video, dívejte se při tom na papíry, kam si žáci při bodech 3 a 4 procvičování dovednosti zapisovali nápady. Které z nich ve videu poznají?

2. Na něco se žáků zeptejte nebo jim dávejte pokyny. Potom se jich zeptejte: „Proč jsem teď na vás mluvil? Ptal jsem se vás na něco, nebo jsem vám dával pokyny? Jak jste to poznali?“

3. Když si všimnete, že děti používají výrazy, o kterých jste se učili, když si povídají mezi sebou, upozorněte je na to: „Všimla jsem si, že když Ema dává Kájovi pokyn, že má postavit věž, používá při tom často slovesa v rozkazovacím způsobu.“

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.

• Zahrajte si nebo přečtěte vhodný úryvek z nějaké pohádky nebo filmu a vyzvěte žáky, aby počítali, kolik uslyší otázek a pokynů. Zeptejte se jich, podle čeho je poznali.

• Řekněte žákům, aby body 3 a 4 z procvičování udělali samostatně. Napadnou je ještě nějaké další důvody, proč lidé komunikují? Dokážou sepsat, podle čeho se to dá poznat?