Schopnost naslouchat
V několika prvních krocích se žáci učí naslouchat a odpovídat vždy pouze jedné osobě. Poté je naslouchání rozvíjeno v různých kontextech a žáci mají za úkol používat informace a myšlenky, které slyší v reakcích spolužáků.
V další fázi se zaměřujeme na analýzu toho, s jakým záměrem řečník mluví, abychom dokázali vysvětlit, proč používá určitá jazyková nebo prezentační řešení.
Od kroku 11 žáci mají za úkol kriticky hodnotit obsah projevu. Výsledkem je schopnost zhodnotit řečnický výkon v různých kontextech.
Při zvládnutém kroku 11 dokážou žáci porovnat a zhodnotit různé názory.
V předchozím kroku se naučili pokládat prohlubující a rozšiřující otázky, aby si ověřili a prohloubili porozumění tématu.
V tomto kroku se mají naučit analyzovat při poslechu různé názory a identifikovat, jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Dílčí cíle kroku
• Vysvětlit, co znamená „názor“, a umět ho v diskuzi poznat.
• Analyzovat rozdíly mezi různými názory.
Výuka kroku
Zaprvé si vysvětlete, co je to „názor“ a jak ho v projevu/diskuzi poznat. Potom žákům vysvětlete, jak různé názory srovnávat a analyzovat.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Zeptejte se žáků, co je to „názor“, a dojděte k definici: „Mínění nebo postoj zaujatý vůči nějakému tématu. Abychom ho prosadili, můžeme ho podpořit fakty.“
• Aby žáci dokázali v projevu snáze rozpoznat názor, uveďte jim příklady, čím může být uvozen: „Řekl bych...“, „Pochybuji, že...“, „Myslím si...“, „Je/není pravděpodobné...“ Napište je na tabuli a vyzvěte žáky, aby přidali ještě několik příkladů.
• Požádejte žáky, aby si zapsali stručné shrnutí svého názoru na vyjádření: „Zoologické zahrady by se měly zakázat.“ Tři názory vyberte a přepište na tabuli. Názorně žákům ukažte, jak různé názory porovnat analýzou společných a odlišných bodů: „Co mají společného? V čem se liší? Je mezi nimi nějaká spojitost?“
Procvičování
1. Rozdělte žáky do malých skupin po 3–5 a rozdejte jim seznam různých názorů na nějaké téma (pokud jste ve škole, můžete zvolit téma, o němž se právě učíte). Vyzvěte je, aby pospojovali ty, které se v něčem podobají, a vysvětlili, co mají společného.
2. Předchozí bod rozšiřte tím, že žákům zadáte, aby názory „uspořádali podle posloupnosti“, aby si uvědomili jemnější rozdíly, které mezi nimi jsou. Např.: „Karel i Berenika si oba myslí, že ZOO by se zakazovat neměly, ale Karlovi jde hlavně o to, že přispívají ekonomice, zatímco Berenika argumentuje záchranou ohrožených druhů.“
3. Pusťte si nějakou debatu, ve které se objevuje mnoho odlišných názorů (např. úryvek nějaké diskuze v parlamentu). Vyzvěte žáky, aby si vybrali dva účastníky debaty, na něž se budou soustředit, a zaznamenají si klíčové body jejich názoru. Řekněte jim, aby v nich pak různými barvami označili, co mají společného a v čem se liší.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Poté, co si poslechnete příspěvek na nějaké nové téma, uspořádejte o něm diskuzi. Vyzvěte žáky, aby pomocí uvození zmíněných ve výuce kroku vyjadřovali své názory. Pak mají za úkol srovnat, kteří ze spolužáků měli podobné a kteří jiné názory. Musí při tom být konkrétní: „Jáchym říkal, že podle něj není potřeba platit si za soukromou vysokou školu, protože spousta zaměstnavatelů nabízí vyškolení, a Petra si zase myslí, že to není potřeba, protože je dnes čím dál větší nabídka online kurzů.“
2. Uspořádejte skupinovou diskuzi a žákům řekněte, aby si zapisovali jména těch spolužáků, kteří mají stejný názor jako oni, do jednoho rohu papíru a jména spolužáků s odlišnými názory do jiných rohů. Mohou využít i všechny čtyři rohy. Pak je vyzvěte, aby zanalyzovali, co mají jednotlivé skupiny společného.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Podle písemných výsledků aktivity 3 z procvičování a aktivity 2 z posilování dovednosti posuďte, jak se žákům daří odlišovat různé názory.
• Přečtěte žákům dva krátké projevy. Dejte jim několik shrnutí různých názorů, které se v obou projevech objevují, a vyzvěte je, aby určili, která shrnutí patří k jakým názorům ve kterém projevu a jaké jsou mezi nimi podobnosti a odlišnosti.