Schopnost naslouchat

Při zvládnutém kroku 11 dokážou žáci porovnat a zhodnotit různé názory. 

V předchozím kroku se naučili pokládat prohlubující a rozšiřující otázky, aby si ověřili a prohloubili porozumění tématu. 

V tomto kroku se mají naučit analyzovat při poslechu různé názory a identifikovat, jaké jsou mezi nimi rozdíly.

• Vysvětlit, co znamená „názor“, a umět ho v diskuzi poznat.

• Analyzovat rozdíly mezi různými názory.

Zaprvé si vysvětlete, co je to „názor“ a jak ho v projevu/diskuzi poznat. Potom žákům vysvětlete, jak různé názory srovnávat a analyzovat. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:

• Zeptejte se žáků, co je to „názor“, a dojděte k definici: „Mínění nebo postoj zaujatý vůči nějakému tématu. Abychom ho prosadili, můžeme ho podpořit fakty.“‍

• Aby žáci dokázali v projevu snáze rozpoznat názor, uveďte jim příklady, čím může být uvozen: „Řekl bych...“, „Pochybuji, že...“, „Myslím si...“, „Je/není pravděpodobné...“ Napište je na tabuli a vyzvěte žáky, aby přidali ještě několik příkladů.

• Požádejte žáky, aby si zapsali stručné shrnutí svého názoru na vyjádření: „Zoologické zahrady by se měly zakázat.“ Tři názory vyberte a přepište na tabuli. Názorně žákům ukažte, jak různé názory porovnat analýzou společných a odlišných bodů: „Co mají společného? V čem se liší? Je mezi nimi nějaká spojitost?“‍

1. Rozdělte žáky do malých skupin po 3–5 a rozdejte jim seznam různých názorů na nějaké téma (pokud jste ve škole, můžete zvolit téma, o němž se právě učíte). Vyzvěte je, aby pospojovali ty, které se v něčem podobají, a vysvětlili, co mají společného.

2. Předchozí bod rozšiřte tím, že žákům zadáte, aby názory „uspořádali podle posloupnosti“, aby si uvědomili jemnější rozdíly, které mezi nimi jsou. Např.: „Karel i Berenika si oba myslí, že ZOO by se zakazovat neměly, ale Karlovi jde hlavně o to, že přispívají ekonomice, zatímco Berenika argumentuje záchranou ohrožených druhů.“

3. Pusťte si nějakou debatu, ve které se objevuje mnoho odlišných názorů (např. úryvek nějaké diskuze v parlamentu). Vyzvěte žáky, aby si vybrali dva účastníky debaty, na něž se budou soustředit, a zaznamenají si klíčové body jejich názoru. Řekněte jim, aby v nich pak různými barvami označili, co mají společného a v čem se liší. 

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.

1. Poté, co si poslechnete příspěvek na nějaké nové téma, uspořádejte o něm diskuzi. Vyzvěte žáky, aby pomocí uvození zmíněných ve výuce kroku vyjadřovali své názory. Pak mají za úkol srovnat, kteří ze spolužáků měli podobné a kteří jiné názory. Musí při tom být konkrétní: „Jáchym říkal, že podle něj není potřeba platit si za soukromou vysokou školu, protože spousta zaměstnavatelů nabízí vyškolení, a Petra si zase myslí, že to není potřeba, protože je dnes čím dál větší nabídka online kurzů.“

2. Uspořádejte skupinovou diskuzi a žákům řekněte, aby si zapisovali jména těch spolužáků, kteří mají stejný názor jako oni, do jednoho rohu papíru a jména spolužáků s odlišnými názory do jiných rohů. Mohou využít i všechny čtyři rohy. Pak je vyzvěte, aby zanalyzovali, co mají jednotlivé skupiny společného.

‍

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

• Podle písemných výsledků aktivity 3 z procvičování a aktivity 2 z posilování dovednosti posuďte, jak se žákům daří odlišovat různé názory.

• Přečtěte žákům dva krátké projevy. Dejte jim několik shrnutí různých názorů, které se v obou projevech objevují, a vyzvěte je, aby určili, která shrnutí patří k jakým názorům ve kterém projevu a jaké jsou mezi nimi podobnosti a odlišnosti.