Schopnost naslouchat
V několika prvních krocích se žáci učí naslouchat a odpovídat vždy pouze jedné osobě. Poté je naslouchání rozvíjeno v různých kontextech a žáci mají za úkol používat informace a myšlenky, které slyší v reakcích spolužáků.
V další fázi se zaměřujeme na analýzu toho, s jakým záměrem řečník mluví, abychom dokázali vysvětlit, proč používá určitá jazyková nebo prezentační řešení.
Od kroku 11 žáci mají za úkol kriticky hodnotit obsah projevu. Výsledkem je schopnost zhodnotit řečnický výkon v různých kontextech.
Při zvládnutém kroku 2 žáci dokážou naslouchat spolužákům a pokládat jim o tom, co slyšeli, relevantní otázky.
V předchozím kroku žáci poslouchali jednoduché pokyny, které jim dával dospělý, a aby ukázali, že jim rozumí, měli za úkol je zopakovat a správně splnit.
V tomto kroku se naučí naslouchat jeden druhému a pokládat si navzájem o tom, co slyšeli, relevantní objasňující nebo doplňující otázky.
Dílčí cíle kroku
• Umět říct, proč je správné naslouchání svým spolužákům stejně tak důležité jako naslouchání dospělému.
• Používat strategie aktivního poslechu, aby mluvčímu ukázali, že mu věnují pozornost.
• Pokládat otázky, z nichž je zřejmé, že spolužákům naslouchali.
Výuka kroku
V tomto kroku se žáci mají naučit, že je důležité naslouchat spolužákům a jak prostřednictvím fyzických gest i dotazování ukázat, že poslouchají.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Diskutujte s žáky o tom, proč je dobré spolužákům naslouchat, a zaznamenejte si to, na čem se shodnete: „Můžeme se něco nového naučit nebo získat nový pohled na věc.“
• Názorně jim ukažte, jak dát najevo, že druhému aktivně nasloucháme a věnujeme mu plnou pozornost. Můžeme dělat např. toto:
a) v klidu sedět a při poslouchání nedělat nic jiného
b) dívat se mluvčímu do očí
c) přikyvovat nebo jinak dát najevo zaujetí mimikou
d) ve vhodnou chvíli pokládat otázky
Sepište si v jednoduchých bodech, jak dát mluvčímu pozornost najevo, a někde si tyto informace vyvěste.
• Požádejte některého z žáků, aby před celou skupinou mluvil na jednoduché téma (např. co dělal o víkendu). Vhodným dotazem názorně ukažte, jak dáváte najevo aktivní poslech: „Takže ty jsi šel do parku – a do kterého?“, a vyzvěte ostatní, aby se také ptali. Cvičení opakujte zase s jiným mluvčím, kterého se ostatní mají dotazovat.
Procvičování
1. Zahrajte si „Kuba řekl“ nebo nějakou podobnou poslechovou hru, do role „Kuby“ ale obsaďte jednoho z žáků, aby si děti
2. Přečtěte žákům kousek nějakého příběhu, který neznají, a pak je vyzvěte, aby vám o tom, co slyšeli, pokládali otázky.
3. Pomozte žákům vymýšlet otázky na různá témata, která jim vyberete (např. hračky, jídlo nebo doprava). K tématu „prázdniny“ by se mohli zeptat třeba: „Jaké bylo počasí? Kde jste bydleli? Jak dlouho jste tam jeli?“ Tuto aktivitu je možné realizovat formou myšlenkové mapy.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
• Některého z žáků vyzvěte, aby dával celé skupině pokyny, a ostatní si tak zvykli soustředit se na důležité informace, které jim sdělují spolužáci.
• Žáky chvalte a odměňujte, když spolužákům pozorně naslouchají a ptají se jich. Pochvalte konkrétně, co udělali dobře: „Tome, vážně se mi líbilo, jak ses ptal Máji, jak ty sušenky dělala.“
• Povzbuzujte žáky, aby vám pokládali otázky na konci výkladu: „Nemá někdo k tomu, co jsem teď říkal, nějaké otázky?“
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
1. Vytvořte ve skupině dvojice a zadejte jim zajímavé téma k diskuzi. Poslechněte si, jestli žáci druhému pokládají relevantní otázky.
2. Předveďte s některým z žáků modelový rozhovor (nebo si nějaký rozhovor pusťte na videu) a ostatních se zeptejte, podle jakých znaků se dá poznat, že někdo aktivně naslouchá.
3. Rozdejte žákům kartičky s oznamovacími větami a kartičky s otázkami a dejte jim za úkol každou větu spojit s otázkou, která k ní patří. Např. k větě „Mám dva bratry“ se nehodí otázka „Kolik má kol?“, ale „Jak se jmenují?“
