Schopnost naslouchat

V několika prvních krocích se žáci učí naslouchat a odpovídat vždy pouze jedné osobě. Poté je naslouchání rozvíjeno v různých kontextech a žáci mají za úkol používat informace a myšlenky, které slyší v reakcích spolužáků.

V další fázi se zaměřujeme na analýzu toho, s jakým záměrem řečník mluví, abychom dokázali vysvětlit, proč používá určitá jazyková nebo prezentační řešení.

Od kroku 11 žáci mají za úkol kriticky hodnotit obsah projevu. Výsledkem je schopnost zhodnotit řečnický výkon v různých kontextech.

Text Link

Při zvládnutém kroku 6 musí žáci dokázat sledovat skupinovou diskuzi, účastnit se jí, a když jsou o to požádáni, vyjádřit svůj názor. 

V předchozím kroku se naučili naslouchat delšímu projevu, rozpoznat v něm klíčové informace a zapamatovat si je. 

V tomto kroku se především mají naučit sledovat diskuzi několika mluvčích a na základě toho, co slyší, do ní také přispět.

Dílčí cíle kroku

Sledovat delší diskuzi a následně shrnout její hlavní body.

Na základě toho, co v diskuzi slyšeli, si vytvořit vlastní názor a vhodně se do ní zapojit.

Výuka kroku

Žáci se mají naučit především soustředit se na obsah delší debaty několika lidí, zapamatovat si klíčové informace a potom na jejich základě podle vlastního uvážení do debaty vhodně přispět. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

1. Definujte, co je to „diskuze“: když spolu dva nebo více lidí hovoří o nějakém tématu. 

2. Vysvětlete, že na dané téma nemusí existovat správná ani špatná odpověď a lidé na ně mohou mít různé názory: „Kdybychom diskutovali třeba o tom, jestli by se měla jízda na kolečkových bruslích stát olympijským sportem, mohl by na to mít každý z nás jiný názor. Poslechnout si všechny názory nám ale pomáhá rozvíjet myšlení.“ 

3. Zopakujte a názorně předveďte různé strategie, které žákům pomohou sledovat diskuzi: 

a) Dívat se na toho, kdo zrovna mluví. 

b) Nové myšlenky, které zaslechnu, si počítat na prstech. 

c) Zaznamenávat si klíčové myšlenky, a kdo je řekl. 

4. Na několika příkladech žákům ukažte, jak může v diskuzi vypadat jejich reakce na něčí argument: 

a) Co jsi říkal o [téma] bylo podle mě zajímavé, protože…“ 

b) „Sice souhlasím s tvým argumentem, že [shrnutí argumentu], ale nesouhlasím s tím, že [jiný argument].“ 

c) „K tomu, co říkal [účastník diskuze], mě taky napadá, že...“ 

Vyzvěte žáky, aby přidali i vlastní začátky reakcí, které je napadnou, a pak jim předveďte, jak by se daly doplnit: „K tomu, že na kolečkových bruslích musí být člověk hodně mrštný, jak říkala Sára, mě ještě napadá, že je k tomu potřeba i hodně vytrvalosti, takže v tom se kolečkové brusle spoustě olympijských sportů vyrovnají.“

Procvičování

1. S celou skupinou si pusťte video s krátkou diskuzí na nějaké zajímavé téma. Na tabuli zaznamenávejte, o jakých hlavních bodech se mluví a v jakém pořadí. Pokaždé video zastavte a žáků se zeptejte, co si o daném bodu myslí oni. 

2. Zopakujte aktivitu z bodu 1, tentokrát ale žáky vyzvěte, aby pracovali ve dvojicích a dělali si vlastní poznámky. Nakonec je sdělí celé třídě. 

3. Trénujte s žáky reakce na nějaké vyjádření pomocí klíčových slov, která se v něm objevila. Např. na vyjádření „banány jsou to nejlepší ovoce, protože jsou žluté“ mohou odpovědět „banány sice jsou žluté, ale nejsou podle mě to nejlepší ovoce, protože se snadno potlučou a zhnědnou“. Uvádějte žákům další taková vyjádření a vyzvěte je, aby na ně reagovali. 

Posilování dovednosti

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. Když o něčem rozhodujete, navrhněte celé třídě různé možnosti a zeptejte se jich, co si o každé z nich myslí. Pokud někdo chce přispět nějakou vlastní myšlenkou nebo názorem, musí navázat na něco, co říkal někdo před ním. 

2. Pořádejte skupinové diskuze, např. o tom, jak se chová postava v nějakém příběhu, nebo o tom, jak by se dal vyřešit určitý matematický problém. Vyberte žáka, který má diskuzi nakonec shrnout. Má při tom za úkol nezapomenout, kdo vyslovil jaký argument.

3. Vyzvěte žáky, aby třídě řekli svůj názor na nějakou aktuální událost. Pochvalte je, když ve své argumentaci navážou na konkrétní informaci, kterou slyšeli.

Hodnocení

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.

• Vyberte nějaké zajímavé a pro žáky podstatné téma a zorganizujte o něm skupinovou diskuzi (např. „vysoce slazené nápoje by měly být zakázány“). Vyzvěte žáky, aby nejdřív argumentovali v menších skupinkách, a následně nechte debatovat celou skupinu. Nesoustřeďte se tolik na debatní styl jednotlivých mluvčích, ale hlavně na to, jestli odkazují na příspěvky ostatních, rozvíjejí je a argumentují proti nim.

• Následně žáky požádejte, aby si zapsali nebo slovně shrnuli, o čem se v debatě mluvilo, a přidali jeden či dva vlastní argumenty.

Metodika Skills Builder je chráněna licencí Creative Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní Veřejná licence. Pokud sdílíte obsah metodiky, uveďte následujícím způsobem její původ : Ravenscroft, T.M. (2020), Skills Builder Universal Framework of Essential Skills, London: Skills Builder Partnership at www.skillsbuilder.org/framework