Týmová práce
První kroky výuky této dovednosti jsou zaměřeny na porozumění tomu, proč je užitečné pracovat v týmu.
Následně se žáci budou učit, jak být efektivním členem týmu: dozvědí se, jak správně podporovat ostatní a jak zajistit, aby tým při rozhodování bral v úvahu názory všech členů.
Od kroku 9 se budou učit chápat a řídit týmovou dynamiku tak, aby se tým vyhnul konfliktům. Nakonec zjistí, jak zhodnotit výkon týmu, aby mohli pracovat na zlepšení.
Při zvládnutém kroku 1 žáci dokážou přispět ke splnění společného skupinového úkolu.
Dílčí cíle kroku
• Vědět, že větší úkol se dá rozdělit na menší úkoly.
• Umět ke splnění většího skupinového úkolu přispět splněním menšího úkolu.
• Vysvětlit, co znamená „spolupracovat“.
Výuka kroku
V tomto kroku jde hlavně o to, aby žáci pochopili, že společný větší úkol se dá rozdělit na menší části. V této fázi pro ně ještě může být náročné spolupracovat jako tým, takže se nejdřív naučí samostatně splnit svou část úkolu a části pak spojit do společného výsledku celého týmu.
Při výuce tohoto kroku postupujte následovně:
• Vysvětlete žákům, že někdy se na splnění většího úkolu může podílet víc lidí společně: „Když máme nějaký větší úkol, někdy nás na něm může pracovat víc – každý udělá kousek. Kdybychom třeba chtěli nakreslit obrázek našeho města,
• může nejdřív každý z nás nakreslit jednu budovu nebo silnici a pak můžeme všechny naše obrázky spojit dohromady.“
• Na základě tohoto příkladu žákům vysvětlete, že přestože bude nejdřív svou část obrázku kreslit každý sám, je potřeba, aby se spolu domlouvali: „I když nejdřív kreslí svou část obrázku každý sám, je potřeba se společně domluvit, aby měla každá budova správnou velikost a do obrázku města se hodila. Když používáme všichni společné pastelky, je také potřeba se domlouvat a střídat.“
• Vysvětlete, že při skupinové práci je potřeba se domluvit, co kdo bude dělat, ještě před tím, než pracovat začneme: „Než každý začne kreslit, je potřeba se domluvit, jakou budovu kdo nakreslí, aby nekreslili všichni to samé.“
• Předveďte, jak byste si úlohy mohli rozdělit: „Lukášku, ty bys třeba mohl kreslit požární stanici, Sára nákupní centrum, Mikuláš park a já třeba bazén.“
• Pokud jsou žáci s takovým rozdělením úloh spokojeni, dále jim vysvětlete, jak si úlohy rozdělit spravedlivě: „Je potřeba rozdělit si práci spravedlivě tak, aby toho nikdo neměl na starosti příliš mnoho ani málo, ale každý tak akorát. Takže Lukášek může kreslit jenom požární stanici, protože ta je složitější, já mohu nakreslit bazén a k tomu ještě silnici, protože to je oboje jednodušší.“
Procvičování
1. Rozdělte žáky do skupinek po 2–3 a dejte jim za úkol nakreslit město, jak jste si to vysvětlili ve výuce kroku (nebo jim zadejte nějaký podobný úkol). Každému žákovi rozdejte několik malých papírů a každé skupince jeden velký. Vysvětlete jim: „Máte za úkol nakreslit naše město (případně školu / čtvrť / park). Obrázek musí obsahovat aspoň 5 budov (místností/stromů apod.). Nejdřív se dohodněte, co kdo bude kreslit, nakonec obrázky slepíme dohromady na velký papír. Domluvte se tak, abyste nekreslili to samé, co ostatní ve skupince.“ Můžete žákům zadat seznam budov (místností apod.), které mají nakreslit, a před začátkem jim dát nějaký čas na to, aby si jednotlivé úlohy rozdělili. Nakonec se každé skupinky zeptejte, co kdo kreslil. Vyzvěte skupinky k zamyšlení: „Proč bylo důležité nejdřív se dohodnout, co kdo nakreslí? Kreslil někdo to samé, co ostatní?“
2. Rozdělte žáky tentokrát do jiných skupinek, aby si vyzkoušeli spolupráci s různými dětmi. Dejte jim za úkol postavit v krátkém časovém limitu co nejhezčí hrad (např. z papíru, kostek apod.). Tento úkol už je náročnější, protože je občas nutné počkat, až spolužák svou část dokončí, než můžeme pokračovat. Vyzvěte žáky, aby si proto úlohy rozdělili spravedlivě: „Než začnete, dohodněte se, co kdo bude mít na starosti. Bylo by spravedlivé, kdyby jeden žák stavěl celý hrad a druhý měl na starosti jenom vyrábění vlajek?“ Nakonec je vyzvěte k zamyšlení stejně jako v aktivitě 1.
Posilování dovednosti
Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi.
1. Když žákům zadáváte skupinové úkoly, zdůrazňujte, jakým způsobem je rozdělujete tak, aby to bylo spravedlivé a každý měl co na práci.
2. Chvalte žáky před ostatními, když splněním svého menšího úkolu přispějí ke splnění úkolu většího: „Výborně, Honzo, děkuju, že jsi vyhodil odpadky do koše, a přispěl tak k úklidu třídy!“
3. Vystavujte si práce, které žáci vytvořili společně, a vždy na jednotlivých částech označte, kdo je dělal, aby si žáci uvědomili, k čemu je spolupráce dobrá.
Hodnocení
Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí.
• Uveďte žákům příklad nějakého většího úkolu (uklidit třídu, postavit model auta, vyzdobit zahradu před oslavou) a zeptejte se jich, jak by ho mohli splnit společně: „Jaké různé menší úkoly je potřeba udělat? Jak byste je spravedlivě rozdělili?“
• Pozorujte, jak si žáci vedou při skupinových aktivitách a jestli si mezi sebou rozdělují úkoly.
• Pozorováním zjistěte, jestli každý z žáků umí k větším úkolům nějak přispět.