Vůdčí schopnosti

V prvních krocích výuky vůdčích dovedností žáky učíme rozvíjet empatii: nejdříve zjišťují, jak popsat své vlastní pocity a následně pocity ostatních. V další fázi si osvojují schopnost podporovat druhé při rozhodování a dokončování úkolů.

Od kroku 8 se učí identifikovat silné stránky a zájmy lidí, které vedou, aby na základě těchto informací dokázali svůj tým efektivně motivovat.

V posledních krocích se dozvídají o různých stylech vedení lidí, jejich přednostech a omezeních a o tom, jak se dají přizpůsobit různým situacím.

Text Link

Při zvládnutém kroku 7 žáci dokážou reflektovat své silné a slabé stránky a vědí, jak jejich znalost nejlépe využít při vedení týmu. 

V předchozím kroku se naučili z pozice vedoucího řešit neshody mezi členy svého týmu. 

V tomto kroku se mají naučit zhodnotit své silné a slabé stránky a na základě tohoto zhodnocení rozpoznat, jak mohou svému týmu jako vedoucí nejlépe přispět.

Dílčí cíle kroku

Vědět, co znamenají pojmy „silné stránky“ a „slabé stránky“. 

Vědět, jak určit a zhodnotit své vlastní silné a slabé stránky. 

Umět ostatní informovat o svých silných a slabých stránkách a efektivně jejich znalost využít při týmovém úkolu.

Výuka kroku

V tomto kroku, který navazuje na krok předchozí, se žáci mají naučit zaprvé rozpoznat své silné stránky a zadruhé je umět dobře využít při plnění týmového úkolu. Je důležité, aby žáci chápali, že z toho, jaké mají silné a slabé stránky, nevyplývá, že by některé věci neměli vůbec dělat – ale jen to, že některé věci jim půjdou lépe než ostatním a naopak. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

Definujte si, co v tomto kontextu znamenají „silné a slabé stránky“: „Naše silné stránky jsou věci, které nám jdou dobře nebo se při nich cítíme sebevědomě, slabé stránky jsou naopak věci, které nám tak dobře nejdou a jsou pro nás těžší. Každý má nějaké silné a nějaké slabé stránky. Když ostatním o těch svých otevřeně řekneme, pomůže nám to dohromady pracovat lépe a zvládnout toho jako tým co nejvíc.“ 

Diskutujte o tom, jak mohou žáci rozpoznat své silné a slabé stránky. Uveďte jim příklady, co jim k tomu může pomoct: zpětná vazba od učitelů /dospělých / spolužáků, vysvědčení, výsledky testů, nebo o tom už možná uvažovali dříve. 

Uveďte příklady, jaké úlohy může být potřeba zadat členům týmu při různých týmových úkolech: zapisování poznámek, kreslení návrhů, koordinace činností, sledování času. 

Diskutujte s žáky o tom, jaké silné stránky by měli mít ti, kdo dané úlohy dostanou na starost. Uveďte příklad: „Ten, kdo bude mít za úkol zapisovat poznámky, by měl umět dobře shrnout klíčové informace. Ten, kdo bude kreslit návrhy, by zase měl mít dobré výtvarné schopnosti.“ 

Řekněte žákům, jaké jsou vaše silné a slabé stránky. Např.: „Věřím si, když mám mluvit před lidmi, a myslím, že jsem dost empatická a že lidem dobře rozumím. Moc mi ale nejde plánování.“

Procvičování

1. Rozdělte žáky do dvojic a vyzvěte je, aby si navzájem sdělili 2 věci, ve kterých jsou podle vlastního názoru dobří, a vysvětlili, proč si to myslí. Potom spolužákovi řeknou jednu věc, ve které by se mohli zlepšit nebo víc snažit. Nakonec dvojice mohou sdělit své silné a slabé stránky celé třídě, pokud se na to cítí. 

2. Napište na tabuli seznam 3–4 úkolů. Např.: pečení dortu, navrhování nového loga školy, sestavování modelu letadla. Vedle napište seznam různých silných a slabých stránek, které lidi mohou mít. Např.: „kreativní“, „neumí přesně měřit“, „dobrý v matematice“, „umí poznat, že někdo potřebuje pomoc“, „nemá smysl pro detail“. Rozdělte žáky do dvojic nebo skupinek a dejte jim za úkol pro každý ze zadaných úkolů seřadit schopnosti sestupně podle toho, jak jsou pro daný úkol zásadní. 

3. Zadejte žákům hypotetický týmový úkol: „Představte si, že váš tým má v naší čtvrti zorganizovat malý kulturní festival.“ Vyzvěte je, aby se zamysleli, co všechno tento úkol může obnášet (plánování, domluvu s umělci, propagaci atd.) a jak by mohli sami přispět vzhledem ke svým silným a slabým stránkám. O své úvahy se pak podělí se spolužákem ve dvojici.

Posilování dovednosti

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. V různých kontextech a při různých druzích úkolů dávejte žákům konkrétní zpětnou vazbu o tom, co jim jde dobře a na čem by mohli zapracovat. 

2. Než žáci začnou plnit samostatný nebo skupinový úkol, vyzvěte je, aby se zamysleli nad tím, jak se jim při něm budou hodit jejich silné stránky a na čem by bylo potřeba naopak zapracovat, aby ho příště zvládali lépe. 

3. S rozpoznáváním vlastních silných a slabých stránek můžete žákům pomoct i prostřednictvím dalších průvodců metodiky Skills Builder. Můžete jim třeba ukázat seznam jednotlivých kroků a společně o nich diskutovat.

Hodnocení

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

Dejte žákům za úkol vypracovat aktivitu 3 z procvičování kroku písemně. 

Pozorujte, jak žáci při zadaných týmových aktivitách plánují, jak budou postupovat: zmiňují, jaké mají schopnosti, kterými by mohli přispět?

Metodika Skills Builder je chráněna licencí Creative Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní Veřejná licence. Pokud sdílíte obsah metodiky, uveďte následujícím způsobem její původ : Ravenscroft, T.M. (2020), Skills Builder Universal Framework of Essential Skills, London: Skills Builder Partnership at www.skillsbuilder.org/framework