Vůdčí schopnosti

V prvních krocích výuky vůdčích dovedností žáky učíme rozvíjet empatii: nejdříve zjišťují, jak popsat své vlastní pocity a následně pocity ostatních. V další fázi si osvojují schopnost podporovat druhé při rozhodování a dokončování úkolů.

‍

Od kroku 8 se učí identifikovat silné stránky a zájmy lidí, které vedou, aby na základě těchto informací dokázali svůj tým efektivně motivovat.

‍

V posledních krocích se dozvídají o různých stylech vedení lidí, jejich přednostech a omezeních a o tom, jak se dají přizpůsobit různým situacím.

Text Link

Při zvládnutém kroku 7 žáci dokážou reflektovat své silné a slabé stránky a vědí, jak jejich znalost nejlépe využít při vedení týmu. 

V předchozím kroku se naučili z pozice vedoucího řešit neshody mezi členy svého týmu. 

V tomto kroku se mají naučit zhodnotit své silné a slabé stránky a na základě tohoto zhodnocení rozpoznat, jak mohou svému týmu jako vedoucí nejlépe přispět.

Dílčí cíle kroku

• Vědět, co znamenají pojmy „silné stránky“ a „slabé stránky“. 

• Vědět, jak určit a zhodnotit své vlastní silné a slabé stránky. 

• Umět ostatní informovat o svých silných a slabých stránkách a efektivně jejich znalost využít při týmovém úkolu.

Výuka kroku

V tomto kroku, který navazuje na krok předchozí, se žáci mají naučit zaprvé rozpoznat své silné stránky a zadruhé je umět dobře využít při plnění týmového úkolu. Je důležité, aby žáci chápali, že z toho, jaké mají silné a slabé stránky, nevyplývá, že by některé věci neměli vůbec dělat – ale jen to, že některé věci jim půjdou lépe než ostatním a naopak. 

Při výuce tohoto kroku postupujte následovně: 

• Definujte si, co v tomto kontextu znamenají „silné a slabé stránky“: „Naše silné stránky jsou věci, které nám jdou dobře nebo se při nich cítíme sebevědomě, slabé stránky jsou naopak věci, které nám tak dobře nejdou a jsou pro nás těžší. Každý má nějaké silné a nějaké slabé stránky. Když ostatním o těch svých otevřeně řekneme, pomůže nám to dohromady pracovat lépe a zvládnout toho jako tým co nejvíc.“ 

• Diskutujte o tom, jak mohou žáci rozpoznat své silné a slabé stránky. Uveďte jim příklady, co jim k tomu může pomoct: zpětná vazba od učitelů /dospělých / spolužáků, vysvědčení, výsledky testů, nebo o tom už možná uvažovali dříve. 

• Uveďte příklady, jaké úlohy může být potřeba zadat členům týmu při různých týmových úkolech: zapisování poznámek, kreslení návrhů, koordinace činností, sledování času. 

• Diskutujte s žáky o tom, jaké silné stránky by měli mít ti, kdo dané úlohy dostanou na starost. Uveďte příklad: „Ten, kdo bude mít za úkol zapisovat poznámky, by měl umět dobře shrnout klíčové informace. Ten, kdo bude kreslit návrhy, by zase měl mít dobré výtvarné schopnosti.“ ‍

• Řekněte žákům, jaké jsou vaše silné a slabé stránky. Např.: „Věřím si, když mám mluvit před lidmi, a myslím, že jsem dost empatická a že lidem dobře rozumím. Moc mi ale nejde plánování.“

Procvičování

1. Rozdělte žáky do dvojic a vyzvěte je, aby si navzájem sdělili 2 věci, ve kterých jsou podle vlastního názoru dobří, a vysvětlili, proč si to myslí. Potom spolužákovi řeknou jednu věc, ve které by se mohli zlepšit nebo víc snažit. Nakonec dvojice mohou sdělit své silné a slabé stránky celé třídě, pokud se na to cítí. 

2. Napište na tabuli seznam 3–4 úkolů. Např.: pečení dortu, navrhování nového loga školy, sestavování modelu letadla. Vedle napište seznam různých silných a slabých stránek, které lidi mohou mít. Např.: „kreativní“, „neumí přesně měřit“, „dobrý v matematice“, „umí poznat, že někdo potřebuje pomoc“, „nemá smysl pro detail“. Rozdělte žáky do dvojic nebo skupinek a dejte jim za úkol pro každý ze zadaných úkolů seřadit schopnosti sestupně podle toho, jak jsou pro daný úkol zásadní. 

3. Zadejte žákům hypotetický týmový úkol: „Představte si, že váš tým má v naší čtvrti zorganizovat malý kulturní festival.“ Vyzvěte je, aby se zamysleli, co všechno tento úkol může obnášet (plánování, domluvu s umělci, propagaci atd.) a jak by mohli sami přispět vzhledem ke svým silným a slabým stránkám. O své úvahy se pak podělí se spolužákem ve dvojici.

Posilování dovednosti

Následující strategie zapojte do běžné výuky, aby žáci mohli nové schopnosti využít v praxi. 

1. V různých kontextech a při různých druzích úkolů dávejte žákům konkrétní zpětnou vazbu o tom, co jim jde dobře a na čem by mohli zapracovat. 

2. Než žáci začnou plnit samostatný nebo skupinový úkol, vyzvěte je, aby se zamysleli nad tím, jak se jim při něm budou hodit jejich silné stránky a na čem by bylo potřeba naopak zapracovat, aby ho příště zvládali lépe. 

3. S rozpoznáváním vlastních silných a slabých stránek můžete žákům pomoct i prostřednictvím dalších průvodců metodiky Skills Builder. Můžete jim třeba ukázat seznam jednotlivých kroků a společně o nich diskutovat.

Hodnocení

Následujícími způsoby zjistěte, jestli žáci kroku porozuměli a jsou si v něm dostatečně jistí. 

• Dejte žákům za úkol vypracovat aktivitu 3 z procvičování kroku písemně. 

• Pozorujte, jak žáci při zadaných týmových aktivitách plánují, jak budou postupovat: zmiňují, jaké mají schopnosti, kterými by mohli přispět?

Metodika Skills Builder je chráněna licencí Creative Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní Veřejná licence. Pokud sdílíte obsah metodiky, uveďte následujícím způsobem její původ : Ravenscroft, T.M. (2020), Skills Builder Universal Framework of Essential Skills, London: Skills Builder Partnership at www.skillsbuilder.org/framework